PDF verze -> Smuteční přítisk k úmrtí TGM (PDF, 386 kB)
František Beneš
Československá pošta za 1. republiky, poučena kritikou soukromých přetisku z roku 1918 (zejména přetisk Beckův, Fontánův, Lebedův a další), nepřipouštěla žádné neúřední přetisky a přítisky na svých známkách. Své názory a zprávy odesilatelé mohli vyjádřit na nejrůznějších nálepkách, zálepkách, přetiscích na obálkách, kašetech, mohli si objednat propagační razítko, plocha známek však byla tabu. Přesto se vyskytly výjimky, kdy se soukromé osoby nebo spolky snažily v poštovním provozu uplatnit známky se svými neúředními přítisky – nejznámější jsou tzv. příbramské pří-tisky k volbě prezidenta republiky z roku 1935; pošta však proti takovým iniciativám vždy pohotově zasáhla. Uhlídat všechno ale nestačila, a tak např. pošta Praha 36 dne 30.
září 1937 ve 12 hodin orazítkovala dopis – obálku s vytištěným smutečním rámečkem, adresovanou Jar. Vaněrkovi, Zličín. p.p. Řepy – vyplacenou známkou 1 Kč T.G. Masaryk z emise Portréty 1935 se soukromým knihtiskovým přítiskem zhotoveným u příležitosti úmrtí prezidenta Masaryka. Přítisk je tvořen černým obdélníkem na výšku, zakrývajícím nápis Československo, nominální hodnoty i ozdobný rámec kolem portrétu; v dolní části obdélníku je datum 14. 9. 1937 (datum úmrtí TGM), mezi měsícem a rokem je smuteční křížek. Přítisk, na rozdíl od jiných soukromých přítisků, nebyl zřejmě zhotoven s komerčními úmysly, o čemž svědčí fakt, že se za bezmála 60 let od jeho zhotovení na trhu neobjevily žádné neupotřebené známky, i když je pravděpodobné, že z knihtiskového štočku bylo zhotoveno více exemplářů, než je ten na vyobrazeném dopise. Nefilatelistickému původu přítisku napovídá i to, že adresátem dopisu není filatelistický obchodník ani známý sběratel a adresa je napsána neškolenou rukou.
Skutečnost, že pošta tento smuteční přítisk připustila, si můžeme vysvětlit přehlédnutím, ale možné je i to, že v atmosféře celonárodní bolesti nad ztrátou prezidenta Osvoboditele prostě příslušní poštovní úředníci na padací a dodací poště mimořádně přimhouřili oko a dopis nepozastavili ani nezatížili doplatným. Hypotéze, že se nejednalo o pouhé přehlédnutí, nasvědčuje i pečlivé provedení otisku poštovního razítka, jímž je dopis opatřen. Vyloučit nelze ani možnost, že razítko bylo otištěno z ochoty, což tehdejší předpisy umožňovaly. Co bylo obsahem dopisu se smuteční linkou, kdo byl jeho odesilatelem a proč jej vyplatil známkou se soukromým smutečním přítiskem, se už nejspíš nedozvíme.
Byl to někdo, koho smrt TGM natolik zdrtila, že se nechtěl spokojit se smutečními známkami v té době už úředně vydanými? Nebo to byl přece jen někdo se spekulačním úmyslem, který nakonec nevyšel? Ať to bylo jakkoliv, vyobrazená obálka ukazuje, že se vyplatí pečlivě prohlížet i ty zdánlivě nejobyčejnější celistvosti vyplacené běžnými výplatními známkami.