PDF verze -> Patálie kolem názvu (PDF, 389kB)
František Beneš
Aršík, přepážkový list, upravený přepážkový list, kdo se v tom má vlastně vyznat? -takhle žehrají mnozí naši sběratelé při řešení otázky, zda si tu či onu položku mají, či nemají zařadit do sbírky. Názvosloví používané poštou se totiž značně liší od názvosloví filatelistického á ani nejrůznějším svazovým komisím a pracovním skupinám se na tom doposud nepodařilo nic změnit. „Jó, to by se za první republiky nemohlo stát!“ slýcháme občas nostalgickou poznámku pamětníka.
A vidíte, mohlo. Jestli vám dnešní zmatky v terminologii připadají hrozné, tak za první republiky byste se dokonce setkali s termíny naprosto nečekanými. Přibližme si jedinou a ne tak starou emisi Kde domov můj? z roku 1934, sestávající jednak ze známek tištěných rotačkou na papíru s lepem v přepážkových listech o 100 kusech známek, a jednak ze dvou populárních aršíků po 15 známkách tištěných z plochých desek na silném papíru bez lepu.
Vydání emise bylo oznámeno Věstníkem ministerstva pošt a telegrafů, číslo 50/1934 z 20. známek, a jednak ze dvou populár- prosince 1934. V ustanovení II. tohoto věstníku se píše doslova: ..Zároveň byly vydány dva grafické listy, z nichž jeden obsahuje sestavu 15 známek po 1 Kč, druhý sestavu 15 známek po 2 Kč; na každém listu jsou uvedena slova a noty první sloky hymny.‘ Takže ne aršíky Kde domov můj?, netiskové listy, ne upravené přepážkové listy, ale grafické listy…
A vidíte, dnes po tomto do filatelie snad ani nepatřícím názvu neštěkne ani pes. Tehdejší… grafické listy‘, jak je pošta úředně nazvala, katalogy jednoznačně označují jako aršíky a ani nás, sběratele, by nenapadlo označovat je jinak. Praxe je prostě životaschopnější než sebelépe myšlená teorie. A zajímavost na konec – podrobně referující věstník na vydávaných známkách zevrubně popisuje doslova kde co, ale skutečnost, že archové vydání obsahuje vedle známek i kupony, z něj však nevyčtete…