Mimořádná kniha o mimořádné sbírce (926KB)
František Beneš
Britská královská filatelistická sbírka je u nás známým pojmem – právě z ní k nám přece současná panovnice Alžběta II. zapůjčila nejslavnější známku světa, modrý Mauritius, na kterou pak stáli dlouhé fronty návštěvníci Světové výstavy Praga 2008. Sbírka však obsahuje mnohem více rarit, a tak využijme vzácné příležitosti a seznamme se s ní trochu blíže.
Umožní nám to mimořádná kniha, vydaná v roce 1952, tedy v době nástupu Alžběty II. na trůn. Jejím majitelem byl znalec Ladislav Dvořáček, dlouholetý prezident FIP, který shromáždil až neuvěřitelně obsáhlou filatelistickou knihovnu, v níž tvořila jeden z vrcholů.
Objemná, v červené kůži vázaná kniha nese stručný a jednoznačný název: The Royal Philatelic Collection – Královská filatelistická sbírka. Jejím autorem je sir John Wilson, který má díky tomu svou stránku na Wikipedii. Kniha je považována za nejkrásnější filatelistickou publikaci v historii, a není divu – řada ilustrací je provedena v podobě grafických listů, krásná je i typografie – a to zatím nemluvíme o obsahu!
Prvním filatelistou v britské královské rodině byl princ Alfréd, syn královny Viktorie a bratr krále Edvarda VII., který později získal jeho sbírku. Předal ji svému synovi Jiřímu, pozdějšímu králi toho jména pátému. Ten byl od mládí opravdu zapáleným sběratelem, a nejspíš i díky tomu Edvard VII. v roce 1906 udělil Londýnské filatelistické společnosti, nejstarší na světě, právo užívat označení královská. V té době Jiří, jako vévoda z Yorku, byl už deset let v jejím čele a zůstal jím až do své korunovace v roce 1910. Členové společnosti mu jako svatební dar věnovali v roce 1893 album s více než půldruhým tisícem známek. V knize je jeho portrét, jako skutečného zakladatele královské sbírky, sestávající tehdy z více než tří set červeně vázaných alb.
K filatelii vedl i své děti, z nichž dva synové, Edvard a Jiří, se rovněž stali králi, i když první jmenovaný jen na krátkou dobu a bez korunovace – ovšem na známkách jeho portrét vyšel. O tomto údobí těsně před druhou světovou válkou pojednává film Králova řeč, v němž si Colin Firth jako Jiří VI. roztomile stěžuje logopedovi, že u nich doma si jako kluci nemohli hrát s vláčky, protože tatínek rozhodl, že prostě budou sbírat známky! Není tedy divu, že rovněž přispěl k rozvoji souboru, přírůstky z jeho doby jsou zařazeny v albech modré barvy a i on je v úvodu knihy vyobrazen.
Éra Alžběty II. nastala bezprostředně po vydání knihy, takže její přínos pro sbírku, shromážděný v albech zelené barvy, nemohl být zahrnut. Jistě i ten se ale dočká svého zpracování, i když už těžko v tak luxusní, až rozmařilé podobě, jako tomu je v popsané knize.
Slovo luxusní přitom rozhodně není přehnané – její prodejní cena je totiž v závěru jmenovitě uvedena, činila 60 liber! (Je použit vznešeně znějící starobylý název guineí.)
Pokud bychom zkusili přepočítat, kolik to v roce 1952 představovalo, dojdeme k překvapivě vysoké hodnotě. Zpravodajský portál www.telegraf.co.uk uvádí, že hodnota tehdejší libry odpovídá asi 25 až 30 librám dnešním, tedy nějakým patnácti až osmnácti stům, což v přepočtu odpovídá asi 60.000 našich dnešních korun! V některých směrech je přitom tento rozdíl ještě mnohem větší. Průměrná mzda muže byla v roce 1952 devět liber týdně (dnes cca 500 liber), průměrná mzda ženy 5 L (dnes 330), průměrný dům stál cca 1.800 – 1.900 L (dnes 160.000). Poštovné za listovní zásilku o základní váze činilo v roce 1952 dvě a půl pence (tehdy libra obsahovala 240 pencí a bylo za ni tedy možné odeslat 96 zásilek), dnes činí (podle třídy) zhruba 50 pencí (takže za libru o 100 pencích je možné odeslat dvě zásilky). Prodejní cena 60 liber byla tedy v roce 1952 opravdu astronomická – průměrně placený zaměstnanec by na knihu vydělával neuvěřitelných 7 týdnů! Dnes ji lze v zahraničí pořídit výrazně levněji – pokud se vyskytne, je na aukčních portálech vyvolávána podle stavu za 450 až 600 dolarů (cca 10 – 15 tisíc korun).
U nás jde však o první nám známý kus – nabídnut bude v podzimní aukci Profil, v rámci rozprodeje sbírek a filatelistické knihovny Ladislava Dvořáčka.
František Beneš