František Beneš
Že se padělá kdeco, jsme psali už mnohokrát. Pozor si musejí dávat sběratelé známek starých i nových, a nejen známek, ale i celin, celistvostí a vlastně všech předmětů filatelistického zájmu. Týká se to i příležitostných tisků, z nichž některé na trhu dosahují vysokých cen. To je samozřejmě pro padělatele mocné lákadlo. Své výrobky zhotovují pomocí moderní reprodukční techniky, která pracuje s mnohem jemnějšími rastry, než tomu bylo v minulosti. Příkladem je vyobrazená dvojice příležitostných tisků pro Poštovní muzeum z roku 1996, Pof. č. PTM 5b, v katalogové ceně 1.500 Kč. Překvapený sběratel získal na burze dvojici se stejným číslem a předložil nám ji jako výrobní zajímavost – číslovač podle jeho názoru chybně provedl stejný otisk na dva exempláře. Pokud by tomu tak bylo, nepochybně by šlo o hezké zpestření sbírky v nezanedbatelné ceně (podobný případ totiž dosud není znám – tedy alespoň nám). Prohlídka pod lupou však radost z nálezu zchladila. Ve skutečnosti je jen jeden tisk z dvojice pravý, zatímco druhý je padělkem ke škodě sběratelů. A to poměrně zdařilým, zejména pokud jde o použitý papír a barvu tisku. Sám tisk je však plochý a ve zvětšení samozřejmě odlišný. Existují ale kopírovací zařízení schopná nanést plastickou vrstvu toneru, která budí věrnější dojem, že jde o tisk z rytiny. V kombinaci dvou takových kopírek (známka plasticky, nápisy a číslo ploché) by vznikl padělek ještě dokonalejší. Proto je ostražitost vždy namístě!