Nový a opravdu nebezpečný padělek známky ke škodě pošty
František Beneš
Minulý měsíc mi pozorný sběratel předložil poštovní známku „A“ Vlajka 2015, Pof. č. 867. Její rastr mu připadal odlišný, a tak se přišel zeptat, zda jde o nějaký nový náklad, pro nějž byla zhotovena nová sada tiskových desek. To by v naší známkové tvorbě nebyla novinka, u ofsetových známek jsme se s podobným postupem mohli setkat u některých emisí pro přítisky na kuponech, které byly v tiskárně Optys dotiskovány v nepatrných nákladech (třeba jen 200 PL) a byl u nich zcela změněn rastr. Protože známka Vlajka je samolepicí a je opatřena atypickým násekem, o možnosti, že by nemuselo jít o pravý exemplář, vůbec neuvažoval. V průběhu krátké doby mi pak byl předložen i levý dolní rohový 4-blok stejné známky v totožném provedení a kolega z Komise znalců SČF mě informoval, že mu byla známka v tomto provedení předložena i na obálce dopisu z firemní korespondence.
Po prohlídce předložené známky v denním a bílém umělém světle bez zvětšení, v osminásobném zvětšení a pod mikroskopem ve 40-násobném zvětšení, a po prohlídce přední i zadní strany pod UV lampou s modrou trubicí jsem konstatoval, že známka je padělkem lišícím se od známek pravých v řadě znaků.
Je vytištěna na znatelně slabším samolepicím papíru. Při pohledu šikmo proti dennímu světlu je z přední strany povrch tohoto papíru lesklejší, při pohledu přímo je bělejší než u známek pravých, jejichž papír se jeví jako matný a slabě nažloutlý. Zadní strana padělku je velmi podobná zadní straně pravé známky, při prohlídce proti světlu v náklonu 45 stupňů se jeví průsvitnější. Čárkový průsek (tedy proseknutí ve tvaru obdélníku kolem známky, procházející oběma vrstvami samolepicího papíru) je podobný, jako u známek pravých, ale má poněkud odlišný rozměr – jeho „čárky“ jsou kratší (2,3 namísto 2,4 mm).
Násek (tedy proseknutí kopírující nerovnoměrný tvar známky, procházející jen horní-samolepicí vrstvou papíru) je proveden věrně, nepatrná odlišnost se nachází vpravo nahoře, kde je oblouk mírně zašpičatělý, namísto oblý.
Pérově (tedy bez rastru) vytištěné části obrazu jsou provedeny poměrně věrně, nominální hodnota „A“ tvarem i barvou odpovídá originálu, stejně jako název státu, jméno autora a rok vydání, kolem jejichž písmen a číslic se však nacházejí malé černé tečky. Nápisy ale nejsou pouhou reprodukcí, byly zjevně vysazeny samostatně a od originálu se liší tvarem háčku (Č) a šířkou mezer mezi písmeny (např. kolem písmene “I”). Obdobné je to u nápisu na okraji archu.
Největší rozdíl spočívá v podobě rastru v kresbě vlajky, ten je u pravé známky stochastický, tedy velmi jemný a nepravidelný, zatímco u padělku má tvar pravidelných buněk, přecházejících do bodů. Barevné podání vlajky je poměrně věrné, bez přímého srovnání s pravou známkou nejsou rozdíly na první pohled patrné (ve skutečnosti má padělek modrou barvu tmavší a červenou více do karmínova).
Pod UV lampou (modrá trubice) září přední strana padělku modře (jde tedy o papír „oz“), zatímco přední strana pravé známky žlutě (jde tedy o papír „fl“; tento luminofor však po čase sublimuje-ztrácí se a papír pravé známky se pak v UV záření jeví nafialověle).
Zadní strana padělku i pravé známky se pod UV lampou jeví jako „oz“, ovšem s poněkud odlišnou podobou.
Podle nápisu na okraji rohového čtyřbloku padělku je výrobce zhotovuje v celých přepážkových arších, tedy zjevně s cílem je uvádět na trh. K výrobě používá samolepicí papír, který je běžně k dostání (tisknou se na něm například samolepicí „obtisky“). Způsob tisku může být ofsetový (není vyloučeno, že jde o kombinaci tisku CMYK s tiskem přímými barvami), ale i pomocí moderní počítačové tiskárny či jiného obdobného zařízení. Důvěryhodně provedený násek – nejzdařilejší součást padělku – je proveden buď k tomuto účelu zhotovenou deskou (což se mi nezdá pravděpodobné, protože její výroba je drahá – řádově v desítkách tisíc korun – a k používání je třeba speciální zařízení; pokud by tomu tak ale bylo, šlo by o znepokojivý signál, že výroba padělků je plánována opravdu ve velkém), nebo řezacím plotrem, což je poměrně levné (cena řádově v tisících korun), běžně dostupné a výkonné stolní zařízení, které vyřízne v horní vrstvě samolepicího papíru prakticky jakýkoli tvar.
Podle informací, které mi poskytli předložitelé padělků, jejich výskyt měl byl zaznamenán v trafikách na Litoměřicku, z této oblasti má také pocházet firemní dopis zmíněný v úvodu.
Celkové vzezření padělku budí důvěryhodný dojem a nezasvěcení prodejci i zákazníci nemají podle mne šanci jej rozpoznat (jistě s sebou nenosí lupu, UV lampu a zaručeně pravý exemplář na srovnání).
A poznámka na závěr: Filatelisté mají někdy snahu odeslat celistvost s nalepeným padělkem, aby ve sbírce doložili jeho použití v poštovním provozu. Neměli by ale zapomínat na §246 trestního zákona, který za to hrozí odnětím svobody až na jeden rok…