František Beneš
I když rok 2020 pro častá a dlouhá protiepidemiologická opatření nepřál návštěvám sběratelů v Poradenské službě Domu filatelie, i tak jsme v ní členům Klubu Filatelie nějaké bezplatné konzultace poskytli a vedle toho prakticky denně (a většinou dokonce vícekrát) radili e-mailem na základě zaslaných dotazů s přiloženými vyobrazeními. Většinou šlo o běžnou agendu, ale některé případy byly přece jen zajímavější, a z těch se teď na jeden podíváme.
Mladší filatelista na inzerát koupil zbytek pozůstalosti, sestávající zejména z různých pomůcek, provozních poštovních nálepek apod. Byla toho větší krabice a on ji podle svých slov koupil hlavně proto, že ji dostal za velmi nízkou cenu. Sbírku známek už před ním vykoupili jiní zájemci, kteří o tuhle krabici nestáli, pro nás je ale rozhodně zajímavá. Obsahuje totiž materiály, z nichž lze dovodit, že onen původní sběratel byl zřejmě i aktivním padělatelem a prodejcem padělků, navíc se širokým záběrem. Vlastních výrobků (padělků) v krabici bylo sice jen pár, ale zbytek obsahu o jeho zaměření nepochybně svědčil. Podívejme se, co se v ní nacházelo.
Zdánlivě s filatelií nesouvisející byla silná stará kožená deska, kterou jsme zpočátku bez zájmu odložili stranou, ale jen do chvíle, než jsme otevřeli krabičku, která se nacházela pod ní. V té byla sada devíti pouzder s šablonami pro opravování nebo padělání zoubkování 18 různých rozměrů, vždy s ocelovou tyčinkou, jejíž zakalený konec měl tvar dutého kulatého razníku o průměru příslušného perforačního otvoru.
K desce jsme se tedy vrátili a při pozornější prohlídce (při pohledu šikmo proti světlu) jsme uviděli stopy padělané perforace – řádkové, ale i hřebenové, u té podle tvaru lze soudit, že jí byly „vylepšeny“ původně nezoubkované známky emise Hradčany, a to dokonce ve čtyřbloku a šestibloku.
Znepokojivé samozřejmě je, že vyobrazená „reparátorská“ sada není výrobkem zhotoveným individuálně na koleně, ale zjevně jde o průmyslově ve velkém vyráběné zboží. Tomu odpovídá i označení výrobce na vnitřní straně krabice. Uvedena je i prodejní cena – 390 DM, resp. 2.730 šilinků. Obě měny už neexistují, k nákupu tedy došlo před delší dobou.
Dnes už se v renomovaných zahraničních časopisech s nabídkou takovýchto „pomůcek“ nesetkáváme. Byly ale doby, kdy inzertní rubriky otiskovaly nabídky různých „Reparaturklinik“ nabízejících za pár marek odstranění nálepky, zhotovení nového lepu, zacelení ztenčelého místa, vsazení vytrženého zoubku – a také „opravu“ perforace. V důsledku těchto činností, vydávaných za bohulibé restaurování – ve skutečnosti však šlo o obyčejné padělání, mnoho sběratelů utrpělo škodu. Jako obor se však filatelie poučila, došlo k nastavení přesnějších standardů jakosti a pravosti. Díky tomu, že se o uvedených nekalostech píše, sběratelé jsou informovanější než jejich předchůdci, a při nákupech si dávají mnohem větší pozor.
A ještě k vyobrazené sadě – musíme se výrobků zhotovených její pomocí bát? Domnívám se, že pro zkušené sběratele a znalce už nepředstavují takové nebezpečí, jako tomu bylo dříve. Při zodpovědném zkoumání perforace už dávno nehraje roli jen její rozměr, ale i způsob provedení, tvar a zkomolení perforačních otvorů (jako důsledek postupného opotřebování razníků v perforační liště) a jsou i další hlediska, která je třeba brát v úvahu. Jedním z nich je protlak na okraji otvoru, který má přirozeně odlišnou podobu, pokud byl zhotoven plným razníkem, jako je tomu u pravých známek, a pokud byl proveden razníkem dutým, jaké jsou součástí vyobrazené sady.