František Beneš
Po více než půl století máme u nás opět možnost prohlédnout si soubornou výstavu děl nejvýznamnějšího českého barokního malíře – Petra Brandla. Uspořádala ji Národní galerie v Praze v malostranské Valdštejnské jízdárně. Jsou na ní představeny Brandlovy malby dvou tematických okruhů. Jednak monumentální, vesměs oltářní obrazy, a pak jeho práce méně rozměrné, často portréty významných osobností, a dokonce dva umělcovy autoportréty. V československé a pak české známkové tvorbě bylo Brandlovi věnováno po jedné zdařilé známce, v roce 1967 to byl jeho slavný autoportrét v rytecké transpozici Jiřího Švengsbíra, v roce 2000 ohromující Simeon s Ježíškem v kongeniálně dramatické rytině Václava Fajta. Oba obrazy jsou na výstavě zastoupeny. Chybí předloha známky třetí (portrét F. F. Khünburga), vydané v roce 2020. Není ale divu, předjímal to už výmluvný titulek ve Filatelii 6/2020 „Škoda – a zase škoda, aneb promarněná příležitost“. Jde totiž o práci zdaleka nedosahující kvalit jiných Brandlových obrazů.
Výstava přibližuje v doprovodných textech i malířův osobní život, který byl, jemně řečeno, silně nevázaný. Ač jako umělec byl vysoce ceněn, a to i v nejvyšších společenských kruzích, a díky tomu královsky placen, žil tak marnotratně, že opakovaně končil ve vězení pro dlužníky. Zemřel opuštěný a v naprosté bídě.
Výstava je otevřena až do 11. února, denně mimo pondělí, vždy od 10 do 18 hodin (ve středu do 20 h.), a podle mne rozhodně stojí za návštěvu!