Ostravské „Hradčany“ – historický průmyslový areál Vítkovice
František Beneš
Název emise: Technické památky: Dolní Vítkovice
Den vydání: 13. listopadu 2024
Hodnota: „B“ (ke dni vydání 27 Kč); č. 1302
Rozměr známkového obrazu: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Milan Bauer
Druh tisku: OF; Papír: fl-an-OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tiskové formy: 2x PA 50, SL 6x (8 + 4 K)
Náklad: 400 tis. známek + 13 tis. SL
Rytec FDC: Václav Fajt; Tisk: OTp; Náklad: 2.300
Ohlédneme-li se do minulosti, byly před dvěma staletími, konkrétně v roce 1828, od kdy se datuje vznik zdejších železáren, Vítkovice jen malou zemědělskou osadou, v níž žilo pouhých 160 obyvatel. Ona tehdy nebyla moc velká ani nedaleká Ostrava, středověké město dosud obehnané hradbami, v němž žily ani ne dva tisíce lidí. Za počátkem mohutného rozmachu zdejšího průmyslu stál bratr císaře Františka I., olomoucký arcibiskup Rudolf Jan Habsbursko-Lotrinský. V roce 1830 zde byla uvedena do provozu první pudlovací pec v tehdejší rakouské monarchii, o šest let později první vysoká pec. Spotřeba uhlí byl tak vysoká, že v polovině 19. století byl poblíž otevřen důl Hlubina. To už železárny patřily rodině bankéře Salomona Rotschilda, který díky svým ostatním obchodním aktivitám zajistil jejich obrovský rozmach. Produkce železáren byla tak žádaná, že počet jejich zaměstnanců rostl tak značně, že to ovlivnilo i rozvoj samotné Ostravy. Podniku se dobře dařilo i ve století dvacátém, na konci socialistické éry tu pracovalo na 43 tisíc lidí! To je ale dnes už jen vzpomínka. Z původní úplné hutní výroby, tedy od výroby surového železa, přes výrobu oceli, po její zpracování, zbyly jen části, vysoké pece tu už dávno vyhasly… O nedobré kondici některých zdejších provozů můžeme číst neblahé zprávy.
Před dvěma desetiletími byly železárna a vysoké pece prohlášeny národní kulturní památkou. Autor jejich podoby na známce zobrazil historický stav, tedy bez pozdějších přístaveb a nástaveb. Zarámoval jej do designu „akcie“, což je vcelku případné, protože podnik po většinu své existence byl akciovou společností. Emise se mi líbí, známka má čitelnou kresbu a je jakoby zahalena v „průmyslovém“ oparu. Rytina FDC je zdařilá, razítko je sympaticky jednoduché a srozumitelné. Vše je vytištěno a otištěno vzorně. Škoda jen, že pro nízký náklad obálek dne vydání se Fajtovou rytinou potěší jen málo sběratelů.