PDF verze -> Pof. 786 – 787 – Koně – Chlumecký plavák a Chlumecký palomino (PDF, 431 kB)
František Beneš
Den vydání: 18. 9. 2013
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota:
13 Kč – Chlumecký plavák; č. 786 (ČP)
17 Kč – Chlumecký palomino; č. 787 (ČP)
Výtvarný návrh: Peter Oriešek
Liniová rozkresba: Václav Fajt
Rozměr známkového obrazu: 23 x 40 mm
Druh tisku: plnobarevný OF; vytiskla PTC Praha
Tisková forma: 4x 50
FDC (2): OTp v barvě hnědé; tisk PTC Praha
Rodina Kinských se do naší historie v průběhu staletí zapsala mnohokrát. Není to tak dávno, co jsme psali o nové známce s portrétem Berty Suttnerové-Kinské, mírové aktivistce a první ženě-laureátce Nobelovy ceny míru (1905). Je kupodivu, že se v naší emisní činnosti za čtyři desetiletí neobjevil balkon, z nějž v únoru 1948 pronesl svůj slavný projev Klement Gottwald – je na rodinném paláci na Staroměstském náměstí, o nějž po léta vedl restituční spor jiný Kinský – František Oldřich. Portrét Marie Kinské, manželky Hanse Adama Lichtenštejnského, vyšel v roce 1967 na tamním aršíku. Mocný český rod, jehož vzestup nastal hlavně po třicetileté válce, v níž jeho příslušníci stáli na obou stranách sporu (převážně však na té domácí), se v průběhu staletí rozvětvil mnoha směry. A jedna z těchto větví, chlumecká, má přímou souvislost s novou známkovou emisí. Zasloužila se totiž o zavedení a udržení chovu koní Kinských, teplokrevníků zlatavé barvy, s bílou nebo žlutou hřívou. Obecně jsou u nás jistě známější koně Kladrubští, rovněž připomenutí na našich známkách, Chlumečtí se ale také mohou pochlubit slavnou historií.
Pocházejí ze Španělska, kde jim jejich neobvyklé plavé zbavení přineslo přízvisko Isabela, po tamní panovnici Isabele Kastilské, které připomínali milované zlato. Palomino se jim zase říká podle Cortézova důstojníka, který si do Mexika přivezl nádherného žluťáka. U nás Kinští na svém chlumeckém panství tyto žluté koně chovali od počátku 17. století. Jejich neobvyklý vzhled je předurčoval k reprezentativním účelům, jako zápřah do kočárů panovníka a jeho dvora, sloužili i ve vojsku, kde byli nápadní mezi tehdy běžnými hnědáky a vraníky. Chlumečtí koně však byli používáni i v hospodářství, při honech a ke sportovním účelům – několik jich zvítězilo i ve slavné Velké pardubické. Po pozemkové reformě za první republiky chlumecký chov ztratil zdroje pro své financování a došlo k jeho značnému omezení. Paradoxně mu pomohlo vyvlastnění Kinských po roce 1948, kdy byli zbylí koně převedeni do Kladrubského hřebčína, kde po čtvrtstoletí tvořili samostatné stádo, šlechtěné pro sportovní účely, hlavně pro překážkové dostihy. Potom však zájem o jejich jedinečné vzezření a vlastnosti začal opadat, a jen díky úsilí několika nadšenců se Kinského koně v původní podobě dočkali roku 1989. Po něm se věci obrátily k lepšímu, dokonce tak, že v roce 2006 byli uznáni samostatným plemenem, jehož milovníci se sdružují ve Svazu chovatelů koní Kinských.
Dnes se s nimi můžeme setkat při mnoha příležitostech, sportovních i reprezentačních, navštívit také můžeme hřebčín Ostrov-Equus Kinski u Chlumce na Cidlinou. Topolové a ořešákové aleje lákají k pěší vycházce nebo rodinnému výletu na kole. Když budete mít štěstí, budete moci pohladit některého z přátelských koníků po nozdrách, a třeba se i potěšíte pohledem na hříbátko. A pokud se vám některý zalíbí, můžete si ho i koupit! Stojí od nějakých sedmdesáti tisíc korun výš, opravdu vyvedení jedinci pak třeba i milion. A to nás přivádí zpět k poštovním známkám – asi u nich zůstaneme, navíc, když za pouhých třicet korun dostaneme chlumecké plaváky hned dva.
S každou ze známek vychází obálka dne vydání a ke každé bylo připraveno i příležitostné razítko.