Pof. 788 – Začátek konce řezníka Evropy

PDF verze -> Pof. 788 – Začátek konce řezníka Evropy (PDF, 274 kB)

František Beneš

Název emise: 200. výročí bitvy u Lipska
Den vydání: 2. 10. 2013
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: 53 Kč; č. A788 (ČP)

Výtvarný návrh: Zdeněk Ziegler
Rytina: Václav Fajt
Rozměr známk. obrazu: 50 x 40 mm
Rozměr aršíku: 120 x 110 mm
Druh tisku: OTp (černá) + plnobarevný OF; vytiskla PTC Praha
Náklad: 58 tisíc ašíků
Tisková forma: A1
FDC: OTp v barvě hnědé; tisk PTC Praha

Děti, kdy se narodil
Napoleon Bonaparte,
ptá se učitel.
Před tisíci lety, říkají děti.
Před sto lety, říkají děti.
Loni, říkají děti.
Nikdo neví.
Děti, co udělal
Napoleon Bonaparte,
ptá se učitel.
Vyhrál válku, říkají děti.
Prohrál válku, říkají děti.
Nikdo neví.
U nás měl řezník psa,
říká František,
jmenoval se Napoleon.
Řezník ho bil a pes umřel hlady
před rokem.
A všem dětem je teď líto
Napoleona.

Miroslav Holub

Rok a měsíc po dobytí Moskvy, které se pro Francouze v krátké době z triumfu stalo počátkem katastrofy, po řadě bitev a bitek, kdy se štěstí střídavě přiklánělo na tu či onu stranu, odehrála se v okolí Lipska, hlavního města Saska, největší bitva napoleonských válek. Započala 16. října 1813, trvala dlouhé čtyři dny a střetlo se v ní na půl milionu vojáků – synů, manželů, otců, dědečků, z nichž každý čtvrtý v ní nalezl smrt… Už nedlouho po svém skončení byla bitva, vedená za spojence českými vojevůdci Karlem Schwarzenbergem a Janem Radeckým, nazvána Bitvou národů – proti Francouzům stáli Rakušané, Prusové, Rusové, Švédové a mnozí další. V čele Švédů dokonce Napoleonův příbuzný a bývalý maršál Francie Jean Bernardotte, pozdější švédský a norský král a zakladatel dynastie dodnes vládnoucí ve Švédsku (asi jako jediný panovník v historii měl na prsou vytetovaný nápis Smrt tyranům a králům!, pozůstatek své revoluční minulosti).

Historie o bitvě u Lipska hovoří jako o rozhodující, ale trvalo ještě půl roku, než se Napoleon vzdal trůnu a odplul na Elbu, a v průběhu těch šesti měsíců zvítězil v sedmi bitvách, i nad třikrát silnější armádou vedenou Schwarzenbergem, vítězem od Lipska, takže mu spojenci opakovaně nabízeli mír. Uvádí se, že Napoleon jako vojevůdce zvítězil ve více než 80 bitvách, ovšem rovněž se uvádí, že takzvané Napoleonské války zaplatilo životem na tři a půl milionu vojáků; mrtvé v zázemí, v důsledku hladu, rabování a válečných strádání, nikdo nepočítal.

Jak se mohlo stát, že z revolucionáře, drtícího absolutistické okovy ve většině států Evropy a přinášejícího jejím národům novou naději, se stal její „řezník“, jehož odchod přijali s ulehčením i jeho vlastní věrní maršálové?

Odpověď na tuto otázku musíme hledat v historii – a snad nás k tomu podnítí i tohle aršíkové vydání, připomínající dávnou bitvu, která bývá označována za počátek Napoleonova konce…

Zájemci o historii vojenství si na aršíku mohou prohlédnout schéma rozmístění vojsk, na obálce dne vydání je portrét vítězného vojevůdce Karla Schwarzenberga (škoda, že se nedostalo i na Radeckého). Na FDC je známka vytržená z aršíku a dva otisky příležitostného razítka.