Archiv autora: František Beneš

PDF verze -> Herr Fischmeister, jste volný! (PDF, 1 421 kB)

František Beneš

Někdo prožije život klidně a nenápadně, osudy jiného by vydaly na napínavý román. Těžko říci, kdo komu může závidět. Jsou totiž situace, kdy by člověk za trochu klidu a jistoty dal nevím co, zatímco druhému připadá, že jeho život je až k nesnesení jednotvárný. Životní příběh doktora přírodních věd a doktora medicíny Ladislava Fischmeistera, amerického psychiatra, původem z Humpolce, by mohl být předlohou napínavého hollywoodského filmu. Čerstvý pětasedmdesátník, který prožil půl století v exilu, filatelista od dětství, jehož svérázně upravený exponát ČSR I získal na Mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1998 zlatou medaili, osvětimský vězeň, jehož život kvůli jediné poštovní známce visel na tenounkém vlásku, vyloučený vysokoškolák, poslaný komunistickým režimem k převýchově do Jáchymova, muž originálních názoru, prostě jedním slovem člověk pozoruhodného osudu. Už jsme si řekli, že RNDr. et MUDr. Ladislav Fischmeister je psychiatrem.
Continue reading Herr Fischmeister, jste volný!

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (III) (PDF, 1 329 kB)

František Beneš

Když se setkáme s někým, kdo ve svém oboru dosáhl mimořádných úspěchů a třeba i mezinárodního ocenění, mimoděk se ptáme: Byla to náhoda, či předurčení? Co způsobilo, že právě tenhle člověk se vymkl šedivému průměru a zanechal za sebou st opu možná hlubší a výraznější, než my ostatní? Oborem Ladislava Dvořáčka je filatelie, a specializací pak Její organizování. Byl prostě celý život filatelistickým funkcionářem. To by nakonec nebylo nic tak mimořádného, on ale byl nejvyšším filatelistickým funkcionářem na světě – a to už, Jistě uznáte, pozoruhodné Je. Za svůj dlouhý funkcionářský život se samozřejmě setkal s řadou lidí a udělal si spoustu známých, získal pár přátel a jistě i nepřátele. Jaký vlastně je člověk, kterého znají snad všichni naši filatelisté, ale i mnoho filatelistu po celém světě? Jakými cestami se v socialistickém Československu dopracoval k funkci předsedy ÚV SČSF? Co ho vyneslo do funkce prezidenta FIP? Jedni v něm vidí mimořádně schopného a ctižádostivého organizátora, diplomata s polyglotním nadáním, který si správně vybral dostatečně úzký obor, ve kterém dosáhl na světovou špičku, druzí pak třeba agenta KGB, který v jejím žoldu působil jako mezinárodní špión. Málokdo z nás se stane slovníkovým heslem, natožpak ještě za svého života. Ladislavu Dvořáčkovi je v šestidílné Malé československé encyklopedii z roku 1985 věnováno rovných deset řádek plus fotografie, a to v těsném sousedství skladatele Antonína Dvořáka. V roce 1983, kdy L. Dvořáček oslavit šedesátku, přinesl časopis Filatelie blahopřejný životopisný článek. V těch letech byl L. Dvořáček na vrcholu. Jako filatelistický funkcionář dosáhl všeho, o čem mohl jen snít. Byl prvním mužem světové organizované filatelie, doma měl pevné postavení jako předseda Svazu československých filatelistů, byl zaštítěn politicky i odborně. Continue reading Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (III)

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (II) (PDF, 257 kB)

František Beneš

V minulém čísle Filatelie jsme popřáli významnému československému filatelistickému funkcionáři Ladislavu Dvořáčkovi, bývalému dlouholetému předsedovi SČSF a bývalému prezidentu FIP, k jeho pětasedmdesátinám. Při té příležitosti jsme si přiblížili jeho dosavadní osobní, pracovní a rodinný život. Dnes se zaměříme na jeho činnost v oboru, který nás zajímá nejvíc – ve filatelii. A začneme, jak je ostatně naším zvykem, ze široka. Continue reading Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (II)

PDF verze -> Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa (PDF, 2 834 kB)

František Beneš

Když v mezinárodní anketě italského filatelistického časopisu II collezionista byla jako nejkrásnější poštovní známka světa roku 197 4 zvolena československá známka 1, 20 Kčs z emise Mezinárodní hydrologická dekáda, vzbudilo to mezi naší filatelistickou i nefilatelistickou veřejnosti značnou pozornost. Zprávu o vítězství přinesly snad všechny sdělovací prostředky a autoru výtvarné předlohy známky – Josefu Lieslerovi- oprávněně blahopřály. Trochu stranou přitom zůstal podíl autora rytiny vítězné známky – rytce Jana Mráčka, jehož jméno v této souvislosti tehdy nezmínily ani články uveřejněné ve Filatelii. První z nich /1/ dokonce nesprávně uvedl, že zvítězila známka 2 Kčs z téže emise, jejímž rytcem však byl Jindra Schmidt. Správnou informaci o vítězství známky 1, 20 Kčs přinesl až článek s příznačným názvem Sólo pro Josefa Lieslera. Continue reading Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (PDF, 3 369 kB)

František Beneš

V sobotu 27. června 1998 oslaví významné životní jubileum – 75 let – mg. Ladislav Dvořáček, mez marodní filatelistický juryman a znalec, v letech 1965- 1989 předseda Svazu československých filatelistů, v letech 1980 – 1990 prezident Mezinárodní filatelistické federace a nyní její čestný člen. Jde o osobnost naší i zahraniční filatelistické veřejnosti bezpochyby dobře známou, která značnou část svého života spojila s naší i světovou organizovanou filatelie: Při příležitosti letošního jubilea Ladislava Dvořáčka jsme jako gratulaci časopisu Filatelie chtěli otisknout zavzpomínání z pera některého z jeho vrstevníků a filatelistických kolegů: dokonce jsme o tom jednali s Vítězslavem Houskou, spisovatelem a bývalým dlouholetým šéfredaktorem našeho časopisu, který s jubilantem léta spolupracoval a jistě ho dobře zná. Ten navrhl toto téma spojit s aktuálním tématem dosavadních mezinárodních a světových výstav poštovních známek PRAGA z let 1938 až 1988, na jejichž organizaci se Ladislav Dvořáček různou měrou podílel, a v cyklu článků odlehčenou formou zavzpomínat na léta společně prožitá při jejich přípravě: dokonce vymyslel i název cyklu – PRAGA, šestkrát PRAGA. Jistě by tak vzniklo několik hezkých článků, zasvěceně referujících o zmíněných výstavách i o podílu Ladislava Dvořáčka na jejich přípravě. Nakonec jsme se však rozhodli jinak. Continue reading Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý

(a také o esperantu, esperantistech a jiném pohledu na filatelii)

PDF verze -> Pohlednice se známkami I. čs. letecké emise (PDF, 1 932 kB)
František Beneš

Saluto!

Tento poněkud nezvyklý a přitom povědomě znějící pozdrav je v esperantu, tedy v umělém mezinárodním jazyce, vytvořeném v roce 1887 varšavským očním lékařem Ludvíkem Zamenhofem na základě nejrozšířenějších evropských jazyků . Esperanto bylo populární hlavně v prvních desetiletích našeho století. Esperantské hnutí praktickým odstraněním jazykových překážek tehdy představovalo jakousi mezinárodní naději na snadnější porozumění mezi lidmi různých států i mezi celými národy. Se zavedením povinné výuky esperanta na školách koketovalo například mladé sovětské Rusko, naděje do něj vkládali i představitelé některých mezinárodních hnutí, intelektuálové, ženy a mládež. To všechno už dávno odnesl čas. Mezinárodním Jazykem dneška je angličtina klubu. Continue reading Pohlednice se známkami I. čs. letecké emise

PDF verze -> Všecky krásy světa (PDF, 1 233 kB)

František Beneš

Název dnešního článku jsem si vypůjčil ze stejnojmenné knihy Jaroslava Seiferta zcela úmyslně. Jednak z ní na straně 19 přetiskujeme kapitolu Britská Guayana, kde básník hovoří o svém vztahu ke sbírání poštovních známek, jednak chci citovat z kapitoly jiné – Studánka a básník – v níž píše o podávání rukou z minulého století do dnešních dnů . Ale dejme mu už slovo, z Jičína do Sobotky je to přepěkná procházka. Jdete kolem dvou rybníků, nalevo je obec Veliš, kde hrával Jaroslav Ježek na varhany, a zanedlouho objeví se nám již Trosky, které jdou s námi. Před vice než sto lety, roku 1855, šlapal po této silnici mladičký Antal Stašek, tenkrát ještě Antonín Zeman žák druhé třídy gymnázia v Jičíně. Starší kamarád Šorm ho provázel do Sobotky. Někde za Jičínem potkali staršího sešlého muže. Zastavil se s nimi a pohovořil. Byl to Josef Kajetán Tyl. Při rozloučení tiskl oběma srdečně ruku. A tatáž ruka, kterou tiskl Tyl, stiskla i ruku mou. Uvědomil jsem si to naléhavěji, když Stašek umřel a ptal jsem se sám sebe, jaké nevyslovené a třeba jen tušené poselství mi ty ruce starých básníků podávaly z minulého století do našich dnů a komu je odevzdám já v této malé a ne vždy šťastné zemi. “ Tolik Jaroslav Seifert. Continue reading Všecky krásy světa