Články

Padělky platných známek ke škodě zahraničních pošt, pocházející z Číny

František Beneš

V posledních letech jsem na stránkách Filatelie několikrát upozornil na padělky nových českých známek zhotovených a použitých ke škodě pošty. Nejde u nás o nový jev, obrovské množství padělků známek a celin se na trhu (zejména v trafikách) objevilo už v polovině 90. let, po čase však z nabídky zmizely a nám na ně zbyla vzpomínka v podobě exponátu vystaveného v Poštovním muzeu a na Exponetu. Další padělky známek se pak sice rovněž objevovaly, ovšem už zdaleka ne v tak velikých množstvích. Nyní se ale zdá, že by se situace z devadesátých let mohla opakovat, a je tedy třeba se na to připravit.

Ne že bychom žili v závětří a padělky našich známek ke škodě pošty by se nás netýkaly. Vyskytují se, Česká pošta je čím dál účinněji zachycuje v průběhu poštovní přepravy, policie věc vyšetřuje, soudy soudí, jde ale prakticky vždy o „malé ryby“ odstraňující razítka z vysokých hodnot nebo vyrábějící padělky na počítačové tiskárně. Málokdy je cílem uvést je do prodeje, zpravidla jimi padělatel vyplácí vlastní korespondenci, takže po odhalení padělku je k pachateli velmi krátká cesta. Jako soudní znalec jsem v poslední době vypracovával posudek v několika takových případech a v některé z budoucích Znaleckých hlídek se s nejzajímavějšími padělky tohoto druhu seznámíme.

Šlo však dosud (tedy zhruba v posledních deseti letech) vždy o „malovýrobu“, kdy padělatelé pracovali jaksi „na koleně“. Nyní se zdá, že by se situace mohla dramaticky změnit a na náš trh by mohly zamířit padělky zhotovené ve velkém, a to v daleké Číně.

Znepokojivým signálem je masivní výskyt padělků platných tamních známek v USA, Kanadě, Velké Británii, Německu a některých dalších zemích. Nabízeny a prodávány jsou na sociálních sítích, a to vždy ve větším množství a hluboko pod nominál. Kupující je pak obdrží poštou z Číny. Tyto nabídky byly zaznamenány na stránkách eBay, zpočátku celosvětově, později na příslušné národní mutaci. S rozvojem schopností veřejnosti pohybovat se i na webech exotických, objevily se nabídky padělků vydávaných za pravé známky i na obřím čínském webu Alibaba. Nejnověji jsem je zaznamenal na webu Fruugo, který je britský a nabízí obrovský sortiment čínského zboží.

Fruugo operuje ve 46 zemích, stránky vede ve 28 jazykových mutacích a ceny uvádí ve 22 měnách (podle toho, kde se nachází kupující), přičemž za obzvlášť znepokojivé považuju, že jednou z těchto měn je i česká koruna. A proč mě to znepokojuje? Kvůli skutečnosti, že právě na Fruugo jsou nezakrytě nabízeny padělky ke škodě pošty, zatím zejména zahraniční, ale kde se zjevně počítá s českým zákazníkem, tam se musíme obávat, že dříve nebo později dojde i na padělky našich známek ke škodě pošty.

Podezření jsem měl už před čtyřmi lety, kdy se objevil netypicky provedený padělek samolepicí známky Vlajka vydané v roce 2015, Pof. č. 867. Kvalita jeho tisku a zejména téměř dokonale napodobený násek jej řadil do skupiny mnohem vyšší nebezpečnosti než tomu bylo u ostatních zjištěných padělků v té době. Možná i brzké odhalení a zveřejnění informace o padělku zabránilo jeho distribuování.

Zda šlo o „první vlaštovku“ z Číny, nebo výrobek padělatele odjinud, však zatím nevíme.

Jasno naopak máme u nové výplatní známky USA Vlajky – Forever, tedy se slovem uvedenou upotřebitelností „Navždy“ pro listovní zásilky 1. třídy ve váze do 1 unce (cca 28 g). Jde tedy o obdobu našich písmenových známek. V USA byly zavedeny v roce 2007, tehdy představovaly poštovné ve výši 41 centů, které se postupně zvyšovalo na současných 66 centů.

Známky tohoto druhu vyšly s různými náměty, v arších, sešitcích i svitcích, s lepem i samolepicí, a pošta je dodává v počtech od 20 kusů do obřího balení s deseti tisíci kusy.

Vyobrazená známka s námětem vlajek vyšla v roce 2022 a vzápětí po jejím vydání se na internetu objevily nabídky jejích padělků za ceny hluboko pod nominál. Kupříkladu vpravo vyobrazená nabídka svitku se 100 známkami představuje nominální cenu 66 dolarů, v přepočtu tedy bezmála 1.500 Kč. Požadovaná cena 379 Kč je zhruba o 75 % nižší. Už to jasně signalizuje, že nemůže jít o pravé známky.

Toho si je vědoma i celní služba USA, která na svých stránkách informuje o odhalení a zabavení větších počtů padělků platných amerických známek v zásilkách z Číny. Těch však z různých zásilkových služeb přicházejí obrovské počty, takže není možné kontrolovat všechny. V dodacích listech je často nepravdivě uvedeno, že jde o čistý samolepicí papír v nepatrné ceně nebo o obtisky. Kupující pak obvykle zásilku rozprodávají po menších částech na internetu.

Kupujícími ve velkém z Číny jsou nejen otrlí překupníci, vědomí si toho, že poškozování pošty je v USA federální zločin. Jsou to i lidé, kteří se domnívají, že narazili na dobrou příležitost, ale v hlavě jim bliká varovné světélko, že může jít o nebezpečnou kriminální věc. Svědčí o tom diskuze na fórech např. eBay, kde se zájemce tak trochu naivně dotazuje, zda nabídka svitku 100 známek Forever za 7 dolarů (i takové se vyskytují!) nemůže obsahovat padělky. Na to Inspekční služba U. S. pošty podotýká, že to tak s nejvyšší pravděpodobností bude, a připojuje starou dobrou, mezinárodně platnou radu: „Pokud to zní příliš dobře, aby to byla pravda, obvykle to taky pravda není“.

Čínští padělatelé se samozřejmě nejdříve zaměřili na nejrozsáhlejší a nejvýnosnější trh, Spojené státy. Z důvodu geografické blízkosti k tomu přibrali Kanadu. Obě tyto země po léta zásobují padělky platných poštovních známek a způsobují tak zdejším poštám nemalé škody.

Nepředstavujme si však, že by šlo o jeden velký podnik, továrnu chrlící padělky. Ve skutečnosti to bude jako u padělků ostatních komodit, od značkových triček, přes hodinky a třeba potraviny, po náhradní díly do automobilů. Na jejich výrobu se specializuje mnoho menších čínských firem, což se u známek projevuje rozdílnou kvalitou a nebezpečností jejich výrobků, i rozdílnými distribučními kanály, jimiž je prodávají. Typické je, že si na sociálních sítích otevře nabídku nový prodejce, obvykle jen s nepatrnou historií (pokud vůbec nějakou), za atraktivní cenu nabídne větší množství padělků, a když jich několik prodá, z webu zmizí. Samozřejmě však s obchodováním nekončí, vzápětí si založí jiný profil pod jiným jménem a situace se opakuje. Vypadá to jako troškaření, ale Číňanů je miliarda a takovýchto prodejců nejméně tisíce (a možná i řádově víc), takže tímhle drobným mravenčím způsobem dokážou dostat na zahraniční trhy až neuvěřitelně velké množství padělků.

Vytlačují tak z trhu tradiční prodejce pravých známek, ale konkurují si i navzájem, takže část z nich nutně musí hledat nová odbytiště, a ta nalezli v Evropě, především ve Velké Británii a Německu. I to jsou velké a otevřené ekonomiky, takže situace se tu opakuje. A až bude v segmentu padělků platných známek zaplněn tamní trh, dojde i na země menší, lze předpokládat, že i na Českou republiku.

Pokud k tomu dojde, půjde určitě o podobně lákavé nabídky, jaké jsme zaznamenali při prodeji padělků amerických známek. Namístě je však důrazné upozornění, že na takovou činnost pamatuje § 246 trestního zákona, a to i kdyby si filatelista chtěl jako zpestření sbírky odeslat jen pár dopisů.

Padělání a pozměnění známek

(1) Kdo padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo kdo takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve značném rozsahu, nebo
b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Jestliže u nás teprve předpokládáme, že se čínští padělatelé zaměří na naše platné poštovní známky, v sousedním Německu je tento problém už nějakou dobu aktuální.

Květnové číslo časopisu Svazu německých filatelistů „Philatelie“ přineslo obsáhlý a značně znepokojivý článek o masivním výskytu padělků německých platných známek ke škodě pošty, pocházejících z Číny. Zjištěny byly u několika v poštovním provozu běžně používaných hodnot výplatních známek.
I tady je třeba poznamenat, že padělatelé rozhodně netroškaří, své výrobky totiž dodávají v celých balících archů a v rolích do automatů, u těch včetně zaváděcí pásky s čárovým kódem. Na trhu a na zásilkách byly zjištěny známky na papíru s lepem i známky samolepicí.
Že pocházejí z Číny je nepochybné, jsou nabízeny a prodávány ve větších objemech prostřednictvím internetových aukčních portálů, přičemž prodejci pocházejí z Číny, odkud pak známky poštou posílají do Německa a dalších evropských zemí.

Článek uvádí, že nejde o novou skutečnost, takové padělky byly odhaleny už v minulosti a na trhu jsou v průběhu doby zjišťovány v nové a vylepšené podobě. U některých německých známek se dokonce zdá, že pocházejí z různých tiskáren a do Evropy je dodávají různé padělatelské skupiny.
U německé známky s vyobrazením květiny lichořešišnice, neboli kapucínky, jde dokonce už o šestou variantu padělku zjištěného v arších i celých rolích. Postupně se zlepšuje nejen podoba kresby a zoubkování či náseku, ale vyvíjejí se i pouhým okem neviditelné optické vlastnosti papíru, konkrétně jeho napodobená luminiscence, provedená v podobě nátěru.

Odlišnosti byly zjištěny v podobě rastru, konkrétně v úhlu postavení bodů jednotlivých barev. U nejnověji objevených padělků byl dokonce zjištěn velmi kvalitní rastr stochastický, což je pro jejich identifikaci samozřejmě nevítaná novinka.

První důležitý znak nejnověji odhaleného padělku samolepicích známek se nachází v názvu vyobrazené květiny. Na všech pravých známkách se nachází tenká černá, pérově provedená linka rámující písmena. U většiny padělků je ale linka provedena soutiskem barev a jen velmi zřídka je dosaženo kvalitního soutisku. Dokonce byl předložen arch, jehož známky nemají linku vůbec a písmena nejsou ohraničena.

To je překvapivé, protože padělek stejné známky na papíru s lepem, pocházející ze stejného zdroje, tuto tenkou rámující linku měl.

Dalším velmi snadno kontrolovatelným obrazovým prvkem je označení hodnoty a nápis Německo. Ty jsou vždy vytištěny pérově (tedy bez použití rastru), někdy dokonce speciální barvou. Na čínském padělku je však obojí vytištěno soutiskem dvou či více barev, dokonce s posunem rastru.

Obvykle se tato tzv. přímá barva (bez rastru) používá i pro rámeček kolem květinového motivu. Není to však tento případ, stejně jako u padělaných svitkových známek s lepem, na nichž byl rámeček kolem motivu květiny vynechán nebo byl tento detail přehlédnut.

Chybějící černá barva vede ke značnému rozmazání květu na padělku. Zatímco na originálu jsou detaily jasně viditelné, na padělku je spíše žlutá skvrna než skutečný květ. To dokládá další detail okvětního lístku. Zároveň je na levé straně vidět, že rámeček kolem motivu se na čínském padělku nenachází. Okvětní lístek je také rozostřený.

Podívejme se nyní na násek samolepicích známek. Ten je na padělku téměř totožný s originálem

V UV záření o vlnové délce 365 nanometrů nebyly zjištěny velké rozdíly. Opticky aktivní látka byla na padělky nanesena v podobě silného laku.
S dalšími bezpečnostními prvky se padělatelé nijak nenamáhali, na padělcích se v příslušných místech prostě nevyskytují.

Při porovnání známek v UV záření je navíc vidět, že padělek se jeví světlejší. To je jasně patrné i v denním nebo umělém světle. Zatímco dřívější padělek má papír tenčí než originál, nový padělek jej má o něco silnější.

Některé zajímavé výrazné rozdíly jsou patrné i na obalech, zejména v rastru tisku a jeho provedení; to se zpravidla vždy odlišuje od originálu.
Zatímco pozadí pravého obalu je žluté a byla na něj pod úhlem 45 stupňů vytištěna černá mřížka, čínští padělatelé žlutou barvu vynechali a tuto mezeru mírně vyplnili rastrovými barvami žlutou, azurovou a purpurovou, aby dosáhli podobného efektu. Zajímavé je také to, že padělatelé vyznačili v obrazu známky černý rámeček v kontrastu s názvem květiny. Podle předchozích zkušeností nebyly tyto padělky v Německu zatím ve větší míře zaznamenány, možná k jejich distribuci teprve dojde.

Dodatek k padělaným svitovým známkám

V souvislosti s prodejem padělaných rolí známek s vyobrazením bramboříku a sasanky, které byly odhaleny letos v únoru, se čínští padělatelé nyní aktivně zapojili přímo na německém eBay. Nabízeli je hluboko pod nominální cenu po celých rolích v aukci s neveřejným seznamem zájemců. Všichni neúspěšní dražitelé však následně obdrželi také nabídku ke koupi. Sotva byl takový prodej ukončen, nabídka zmizela a objevil se další čínský obchodník.

Po ukončení prodeje se čínští obchodníci z eBay opět odhlásili. Kupující se pak snažili známky se ziskem prodat dál prostřednictvím malých inzerátů na eBay.

Někteří kupující však měli smůlu, protože v celním prohlášení byla někdy uvedena plná kupní cena. Při dovozu známek z Číny do Německa si však německé úřady účtovaly odpovídající DPH ve výši 19 %. Nepravdivě bylo deklarováno pouze samotné zboží.

V souvislosti s tímto zkoumáním bylo zjištěno, že v případě obalu sasanky lesní byla původní chyba opravena, takže nyní existuje důkaz o druhé variantě padělaného obalu. Datum a čas na obalu však byly opět naprosto stejné.

Závěrem

Zatímco distribuční kanály pro padělky platných známek USA a Velké Británie, pocházejících z Číny, jsou na americkém a anglickém trhu už dobře zavedeny a podle prvních analýz se zdá, že fungují velmi dobře, pro distribuci německých padělků zatím zřejmě neexistuje vhodná strategie.
Zdá se, že prodejci padělků stále experimentují s tím, jak je prodávat ve velkém měřítku. Pokud tedy náhodou najdete výše uvedený padělek, autory německého článku by zajímalo, kde a jak se objevil. Informace jim můžete zaslat prostřednictvím našeho časopisu Filatelie, mailem na stamps@stamps.cz.

Informace o prvních padělcích platných švédských a kanadských známek jsou už k dispozici a autoři německého článku se o nich chystají informovat veřejnost. Podobně je tomu i s bohatou nabídkou padělků amerických známek. Časopis Philatelie se chystá brzy představit současné bezpečnostní prvky známek americké pošty včetně příkladů pokusů o jejich padělání. Naše české čtenáře o tom budeme informovat.

Voják pěti armád podepsaný na všech diplomech Londýn 1943

František Beneš

Londýnský aršík zabíral v mnoha sbírkách ČSR II hned první list, snad jako výraz přesvědčení, že poválečné Československo se odrazilo ode dna beznaděje právě ve Velké Británii, kde sídlila jeho exilová vláda. Podrobně o něm pojednává únorová Filatelie, kde je vyobrazen výstavní diplom „Za cennou spolupráci“ s natištěným nezoubkovaným aršíkem. Dnes si ukážeme jiný, svého druhu unikát.

Unikátem je vlastně každý z těchto diplomů, nesou přece jméno oceněného. Ten dnešní je však zvláštní tím, že toto jméno je na něm uvedeno dvakrát – jednou jako oceněný a podruhé jako ocenění udělující předseda organizačního výboru výstavy. Tím byl Jaroslav Brož (1898 – 1979), tehdy podplukovník a později dokonce divizní generál. Z titulu své funkce předsedy organizačního výboru výstavy podepsal všechny vystavené diplomy, současně se výstavy zúčastnil jako sběratel – vystavovatel, za což obdržel vyobrazený diplom. Je tedy otázkou, zda dostal jen tenhle jeden, nebo i druhý „Za cennou spolupráci“. Do takových důsledků však organizační výbor nejspíš nešel.

Jaroslav Brož byl zajímavou osobností a oblouk jeho životní dráhy lze sledovat jen s obdivem. Narodil se na sklonku devatenáctého století v Prostějově, v rodině kočovných herců. Už to jistě tvořilo překážku pro získání vyššího vzdělání. Přesto ve druhém roce Velké války dosáhl maturity na vyšší reálce v Hodoníně, to už byl odveden do rakousko-uherské armády. To byla tedy první armáda, v níž sloužil a dokonce zde utrpěl zranění na italské frontě. Po vzniku Československa vstoupil do jeho ozbrojených sil, tedy do druhé armády své kariéry. Po vzniku protektorátu odešel do Francie, kde se zapojil do čs. jednotek, tedy své armády třetí. Odtud se přesunul do Velké Británie, kde tamní čs. jednotky byly jeho armádou čtvrtou. To už byl podplukovníkem generálního štábu a tuto hodnost uvádí před svým podpisem na diplomech. V roce 1944 byl převelen do SSSR, kde dosáhl funkce velitele 1. čs. brigády, což v jeho kariéře byla vlastně armáda pátá. Po válce byl povýšen do hodnosti brigádního generála a později generála divizního. Pokud bychom brali čs. armádu z let 1945-8 jako samostatný subjekt, a tu poúnorovou jako subjekt další, voják a filatelista Jaroslav Brož by působil dokonce v sedmi armádách! Jako na příslušníka té západní se na něj komunistický režim díval s podezřením a v roce 1951 byl z armády propuštěn. Nejspíš díky jeho působení v armádě východní jej ale alespoň nezavřeli…

Jeho diplom z londýnské výstavy se dochoval a nese stopy Brožovy vojenské anabáze v posledních dvou letech války. Uvědomíme-li si, že s ním nejspíš absolvoval dalekou cestu z Británie do SSSR a pak boje až do Prahy, jsou ty šrámy nakonec ještě malé. Část s natištěným aršíkem se dokonce dochovala v bezvadném stavu. Přesvědčit se o tom můžete sami, diplom bude nabídnut v podzimní aukci Profil.

Nečekané pozadí vzniku padělku ke škodě pošty – Fifinka

František Beneš

V podzimní aukci Profil bude mimo jiné rozprodávána studijní sbírka novodobých padělků ke škodě České pošty. Jednu z chystaných položek tvoří padělky známky „A“ Čtyřlístek – Fifinka 2010. Jde o známky samotné i na celistvostech prošlých bez povšimnutí poštou. Katalog POFIS přitom informaci o existenci padělků u této známky neuvádí, proto se teď na ně podíváme podrobněji.

Vcelku nepřekvapivý je padělek zhotovený zjevně kvalitní rozmnožovací technikou, v souboru doložený na dopisu prošlém poštou, přestože postrádá „zoubkování“ (násek).

Ve velkém zvětšení je vidět, že kopírovací technika může vcelku zdařile napodobit ofsetovou kresbu známky i její barvy, neporadí si však s pérově provedenými nápisy (a jinými takto vytištěnými součástmi obrazu, např. s liniovou kresbou). To dobře vynikne při srovnání s detaily pravé známky.

Popsaný případ není příliš nebezpečný, tedy pokud známku prohlíží filatelista. K těm však pracovníci pošty většinou nejspíš nepatří, a tak nelze očekávat, že by mohli i tyto relativně jednoduché padělky odhalovat. Pokud by se o to však chtěli pokusit, dobrou pomůckou by jim byly pérově vytištěné nápisy, které – jak jsme si právě ukázali – běžná kopírovací technika napodobit nedokáže. Čekali bychom tedy, že budou součástí každé ofsetem tištěné známky, a je škoda, že se tak někdy neděje, jak jsme na to už několikrát upozornili.

To všechno ale uvádím jen na okraj, v podstatě jako úvod k hlavnímu dnešnímu tématu. Tím je další padělek, rovněž použitý na celistvosti.
I za vznikem tohoto dopisu stál zjevně filatelista, to ale pro nás teď není podstatné. Důležitá je podoba padělané známky.

Rastr jejího obrazu se opět liší od originálu, jeho podoba je však profesionální, což od pouhé kopírky nelze očekávat. Největším překvapením je však podoba nápisů, tedy názvu státu a jména autora návrhu známky – jsou vytištěny pérově, tedy stejně jako na pravých známkách (jejich okraje jsou rovné a písmo tedy není tvořeno rastrem).

Samozřejmě vás napadne, jak je to možné? Pro tisk nápisů musel být použit tiskový podklad původní známky, nebo by jej padělatel musel pečlivě napodobit. Proč by to ale dělal, když obraz známky je naopak od originálu značně odlišný?

Ukázalo se, že odpověď na tuto otázku je ve skutečnosti jednoduchá. „Padělanou“ známku totiž nechala zhotovit sama pošta, a to v rámci letáku propagujícího nově zavedené písmenové známky.

Dalším propagačním předmětem při zavádění písmenových známek je propagační tisk České pošty, v katalogu POFIS č. PRT 1. Uvádí se tu o něm:
„Na tiskovou konferenci (28. 4. 2010) k vydání prvních písmenových známek připravila Česká pošta pro účastníky propagační tisk PRT 1 (v nákladu údajně cca 50 kusů) v podobě nezoubkovaného aršíku rozměru 148 x 105 mm se všemi třemi chystanými známkami vytištěnými z původních podkladů (pouze Fifinka má o něco hrubší rastr), na samolepicím papíru oz, s průsekem naznačeným tiskem. PRT 1 se vyskytuje samostatně, nebo nalepený na deskách, v nichž byly připraveny materiály pro účastníky konference.“

Pomineme-li vcelku primitivní padělek vzniklý na kopírovacím zařízení, ukázali jsme si tři podoby známky Fifinka, zhotovené na zakázku České pošty:
1) skutečnou vydanou známku, jejíž obraz je tvořen jemným stochastickým (nepravidelně uspořádaným) rastrem a písmo je vytištěno pérově;
2) „padělek“ vystřižený z letáku České pošty, jehož obraz je tvořen výrazně odlišným (pravidelně uspořádaným) rastrem a písmo je vytištěno pérově;
3) známku z propagačního tisku České pošty (PRT 1), vytištěnou z původních tiskových podkladů, jejichž rozlišení bylo v průběhu příprav výroby sníženo (nejspíš nedopatřením, jak lze soudit ze skutečnosti, že další dvě známky na PRT 1 jsou vytištěny ve stejném rozlišení jako známky vydané), což je u Fifinky vidět na snížené „kvalitě“ její kresby i okrajů nápisů (jsou pilovité).

Jde přitom o ojedinělý případ v české známkové tvorbě – alespoň já o žádném dalším takovém nevím.

Pro úplnost vyobrazuju i detaily dalších dvou známek z PRT 1, tedy Muchovy Gismondu a Zvěrokruh, u nichž je pozoruhodné, že jejich provedení je na PTR 1 naopak dokonalejší než na vydaných známkách…

Kus života mezi pohlednicemi

František Beneš

Kus života mezi pohlednicemi

Na letošní 19. červen připadá v naší rodině veliká sláva – devadesáté narozeniny mojí maminky Heleny Benešové. Do časopisu Filatelie o tom píšu proto, že mnoho let byla aktivní obchodnicí s filatelistickým zbožím, odkud ji zná mnoho sběratelů, má velké zásluhy o vznik Profilu, o záchranu časopisu Filatelie, a taky o moje působení v Poštovní filatelistické službě.
Continue reading Kus života mezi pohlednicemi