PDF verze -> Fischmeisterovy žilkované – bohužel padělky (PDF, 1,03MB)
František Beneš
V loňské aukci švýcarské firmy D. Feldman byla prodána dvojice známek 4 a 10 K Znak z emise Pošta československá na žilkovaném papíru, ze sbírky amerického sběratele českého původu dr. Ladislava Fischmeistera. Obě známky provázely po řadu let pochybnosti o jejich pravosti, protože se však nacházely v USA, nebylo možné je ověřit. Nyní jsem je podrobil zkoumání jehož závěrem je, že jde o padělky „skupiny K“, jaké jsem popsal ve F 6/2009.
Podívejme se nyní na obě známky a okolnosti jejich prodeje blíže. Dr. Fischmeister je získal počátkem roku 1998 od pražského sběratele. Byly ověřeny pravým otiskem značky Gilbert a značkou Karásek. V souvislosti s prodejem k nim ing. Karásek vystavil v únoru 1998 fotoatesty pravosti.
V té době mě dr. Fischmeister požádal, abych mu pomohl vyřídit potvrzení, že tyto známky nejsou předmětem kulturní hodnoty a lze je vyvézt z ČR. V září roku 1998 se nad známkami sešli tři členové Komise expertů SČF, kteří mj. konstatovali, že nesou uznávané rozlišovací znaky, zjistitelné prohlídkou na místě (je třeba uvést, že v té době ještě nebyly známy nebezpečné padělky skupiny K), a zaujali k nim stanovisko otištěné pak ve Filatelii 10/1998.
Původní majitel tehdy nabídl dr. Fischmeisterovi, že pokud má pochybnosti, vezme známky zpět. Ten se však dlouho nemohl rozhodnout a v roce 2004 zemřel. Podle všeho je ale po konzultacích v zahraničí rovněž považoval za pravé a jako takové je ověřil svou znaleckou značkou.
Když se známky loni objevily v nabídce aukce Feldman, měl jsem už o jejich pravosti pochybnosti, na něž jsem obecně upozornil ve Filatelii 2 a zejména 3/2010. Nepovažoval jsem však za správné je konkretizovat a zdůrazňovat, aby to nemohlo být vykládáno jako snaha snížit jejich cenu. Původní majitel totiž dostál svému slovu a nabídl, že obě známky v aukci koupí zpět. To také za mé pomoci prostřednictvím aukčního agenta učinil.
Nyní jsem si je na základě podnětu zveřejněného na webu Infofila vyžádal k prohlídce a konstatoval, že jde o padělky popsané ve F6/09. Proto jsem je na zadní straně opatřil přídavnou značkou „Padělaný přetisk“.
Znalecký omyl byl tedy odhalen, původní majitel koupil známky zpět a ty jsou nyní označeny a publikovány jako padělky. Aby se s nimi mohli seznámit všichni zájemci, se souhlasem majitele jsme je spolu se souvisejícími doklady vystavili v Poštovním muzeu v Praze, v rámci výstavy KF 00–65.
A jaké si lze z tohoto případu vzít poučení? Především, že je dobré obchodovat s partnery, kteří i po letech drží slovo. A radit se s takovými znalci, kteří v případě omylu uhradí vzniklou škodu. Osobně jsem rád, že jsem v roce 1998 nebyl požádán o vystavení atestu pravosti; nejspíš bych to na základě tehdy známých skutečností udělal – a teď bych známky musel podle podmínek Garančního certifikátu koupit sám.
Jako povzbudivé vidím, že se našli mladí sběratelé, kteří se zabývají otázkami pravosti a své poznatky zveřejňují a vzájemně konzultují na internetu. To je správná cesta – a možná někoho z nich časem přivede i ke znalecké činnosti.