PDF verze -> Když padělek, tak ve všech směrech! (PDF, 284 kB)
František Beneš
Až z USA k nám doputovala k ověření obálka leteckého dopisu vyplacená třemi známkami Flugpost PČ 1919. Má jít o leteckou zásilku přepravenou z Prahy do Paříže, s oblíbenou a drahou sérií, v níž je navíc obsažena vzácná hodnota 1,50 K v úzkém formátu. Rovnou uveďme, že jde o padělek, při jehož tvorbě se padělatel dopustil řady chyb, zjevně proto, že honil příliš zajíců najednou. Podívejme se teď na ně podrobněji.
Především jsou padělány přetisky na všech vylepených známkách. Jde o poměrně jednoduché padělky, provedené tiskem z výšky (knihtiskem), všechny ze stejného štočku, zhruba připomínající II. typ. Mají společnou řadu charakteristických znaků – např. zcela odlišné oba háčky. U nás se tento padělek nevyskytuje často, což by mohlo naznačovat, že vznikl v zahraničí.
Padělané jsou i všechny tři otisky razítka Praha 1 / Č.S.P. / 17. I. 20 / 4h (jde o razítko používané na přepážce pražské Hlavní pošty). Napovídají tomu zkomolené detaily v jeho kresbě, stejně zdvojené dvojčíslí roku na dvojici vlevo či silnější kružnice (může jít např. o otisk zinkografického štočku, zhotoveného z fotografie otisku razítka pravého). Skutečnost, že razítko není pravé, naznačuje, že padělek vznikl později a/nebo jinde než u nás. Votoček totiž uvádí, že razítko bylo používáno až do roku 1930 (rok uvedení do provozu neuvádí), a Hirsch s Fraňkem píší, že pošta Praha 1 „(filatelistická přepážka) až do září 1930 opatřovala pravým avšak běžným razítkem nejen známky z oběhu vzaté, ale ochotně vyhovovala přáním ohledně razítkového data. Poštovní úředník nemohl při razítkování známek zkoumat pravost přetisků na známkách předložených k orazítkování.“ Pokud by tedy padělek vznikl u nás a před zářím roku 1930, bylo by jednodušší nechat jej na Hlavní poště opatřit pravými otisky razítka.
Pokud jde o formát známek, dvě ze tří na dopise jsou úzké: už zmíněná 1,50 K – ta patří k nejvzácnějším československým známkám, a pak hodnota 4 K, která v tomto formátu s přetiskem PČ 1919 nebyla dosud předložena (a zřejmě ani neexistuje). Důvod, proč je padělatel použil, je přitom prozaický: Obě jsou v úzkém formátu bez přetisku běžnější, a tedy levnější, než známky široké (i když ne o moc, zhruba o polovinu – 2 : 5 a 6 : 10 Michel Euro ve variantě s nálepkou).
Další chybou bylo předstírat, že dopis byl vypraven leteckou poštou do Paříže. Tato přeprava byla totiž zahájena až mnohem později – její zavedení bylo oznámeno až 12. srpna 1920.
Letecké směrovky pak byly (jako ceniny) vydány až 25. září 1920, a to navíc s řádkovým zoubkováním o rozměru 10 ¾. Ta na obálce má však Řz 11 ½, s nímž byly distribuovány až v roce 1921.
Tak to vidíte, padělek skrz naskrz, a přece se v cizině uplatnil. Pro úplnost dodejme, že alespoň adresy nejsou zcela fantaskní – v „odesilatelově“ je uvedeno pražské Palackého nábřeží, což byl úsek na pravém břehu Vltavy od dnešního Palackého mostu k Jiráskovu, který tento název nesl v letech 1876 – 1940, pak se krátce jmenoval Vltavské, poté R. Heydricha, od roku 1945 opět Palackého, o šest let později B. Engelse a od roku 1990 je součástí nábřeží Rašínova. Otázkou je číslo domu, které je uvedeno jako 85 – domy na tomto nábřeží totiž nesou jen sudá orientační čísla (ovšem jak tomu bylo za první republiky, a zda nejde o číslo popisné, jsem nezkoumal). Existuje i adresa v Paříži – jde o rohový dům v centru, v němž je poměrně známá restaurace. To ale uvádím jen pro zajímavost a zcela na okraj, z hlediska zkoumání pravosti známek a cestvosti to v tomto případě nemá žádný význam.
V souvislosti s posílením kurzu koruny k západním měnám v posledním dvacetiletí je jenom logické, že řada vzácnějších známek a dalšího materiálu, vyvezených od nás v letech 1938 – 89 do zahraničí, se k nám vrací a bude vracet. S hodnotnými položkami to budou i padělky, které pro nemožnost ověření pravosti po desítky let unikaly pozornosti. Proto je třeba se mít na pozoru. Vzdálenosti se zmenšují, komunikace se zjednodušuje, nákupy přes internet jsou lákavé a snadné. Díky tomu všemu to k nám teď nemají daleko ani tihle nevítaní hosté…