Modrásek, žluťásek – a teď babočka

František Beneš

Název emise: Babočka (výplatní poštovní známka)
Den vydání: 25. listopadu 2020
Hodnota: 23 Kč – č. 1103 (ČP)
Výtvarný návrh: Jaromír a Libuše Knotkovi
Rozměr známkového obrazu: 23 x 19 mm
Druh tisku: plnobarevný OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 2x PA po 100 ks
Náklad: 1.2 mil. ks (prvotní náklad ke dni vydání)
FDC: nebyla vydána

V říjnovém čísle jsem chválil krásně vyvedené motýly, na nichž se mi líbilo všechno, od roztomile miniaturního formátu, přes prosté, a přitom působivé podání, jednoduchou barevnost, sympatický výběr běžných motýlů, po neobvykle nízkou nominální hodnotu. Dnes tedy máme před sebou další exemplář, a i když je to opět hezká známka, k předchozí dvojici patří jen částečně. Liší se především mnohem vyšší nominální hodnotou (proti modráskovi je jedenáctinásobná a ještě kousek), a snad i proto už barva v pozadí není tak prostě a sympaticky – řekl bych až dětsky – jednoduchá, ale odshora dolů se mění. Nádherně zbarvený motýl je ale vyobrazen skvěle, koukněte se lupou, jeho tělíčko a dolní část křídel vypadají doslova sametově. Sympatické je i prosté označení babočka, bez složitých latinských názvů. Odhaduju, že jde o babočku paví oko, tedy jednoho z nejrozšířenějších motýlů u nás.

Ti, kdo se dívají na filmy pro pamětníky, si v souvislosti s tímhle názvem vybaví asi komedii Tři vejce do skla, v níž Vlasta Burian v roli detektiva Vincence Babočky honí podvodníky. Skutečná babočka tam však nehraje, faunu zastupuje jen Burianův pes Rolf. My si ale na babočku můžeme počkat do časného jara, a ze zahrádky ji ani nemusíme vyhánět. Její housenky totiž nijak neškodí našim rostlinám, nejvíc jim chutnají kopřivy, a o ty většina z nás stejně moc nestojí (pokud z nich tedy manželka nedělá špenát nebo nádivku).