František Beneš
Název emise: Moravské zemské muzeum v Brně
Den vydání: 21. června 2017
Hodnota: 20 Kč – č. 933 (ČP)
Výtvarný návrh: Antonín Odehnal
Rytec: Jaroslav Tvrdoň
Rozměr známkového obrazu: 40 x 23 mm
Tisk: Poštovní tiskárna cenin, Praha
Druh tisku: OTr+HT; Tisková forma: 2x 50
Papír: fl-an; Náklad: 750 tis.
FDC: OTp; v barvě hnědočerné
Tisk: PTC Praha; Náklad FDC: 3.600
Dvě století činnosti muzejní instituce, to už je pořádný kus kulturní historie, kterou stojí za to připomenout poštovní známkou. Však je také Moravské zemské muzeum u nás druhé nejstarší, po opavském (to je o tři roky starší a jeho nedávné jubileum bylo rovněž připomenuto na poštovní známce). Založeno bylo rovné půlstoletí před vznikem Rakousko-Uherska, tedy ještě za Rakouského císařství, a jeho vznik iniciovalo několik předních osobností z řad moravské inteligence a šlechty. Jak bylo tehdy obvyklé, rozhodnout o tom musel sám císař, tím byl František I., a zjevně i proto bylo muzeum nazváno jeho jménem. To se psal rok 1817. Od té doby muzeum několikrát změnilo svůj název i statut a díky darům a vlastní akviziční činností se postupně rozrostlo na druhou největší muzejní instituci u nás (po Národním muzeu v Praze – to se na známkách ocitlo dokonce vícekrát, a to i za první republiky).
Za těch dvě stě let se z původní podoby Františkova muzea rozrostlo do rozsáhlé instituce působící ve více než desítce objektů a spravující ve svých fondech na šest milionů sbírkových předmětů. Možná nejvýznamnějším a určitě nejznámějším z nich je malá keramická soška ženy kyprých tvarů, nalezená v roce 1925 při vykopávkách vedených profesorem Karlem Absolonem v Dolních Věstonicích. Podle místa nálezu byla nazvána Věstonická Venuše. Její stáří se odhaduje na dvacet pět tisíc let (a možná i více), což z ní činí nejstarší keramickou sošku na světě.
Antonín Odehnal v obrazu známky zkomponoval hned tři témata – budovu muzea, její nejvzácnější exponát, a navíc jako symbol Brna chrám sv. Petra a Pavla. Přes tuto tematickou bohatost je kompozice vzdušná a jednotlivé součásti se vzájemně neutlačují (snad jen přechod mezi zakončením budovy a Venuší je trošku nedořešený). Nápisy a nominální hodnota s obrazem vytvářejí vyvážený celek. Prostě, solidní práce.
Kresebná výzdoba FDC je věnována rovněž pradávné plastice, v razítku je zobrazena ozdoba z opasku s postavou kněze; obojí samozřejmě také ze sbírek Moravského zemského muzea.