František Beneš
Náš miniseriál o starých známkách exotického Hongkongu se chýlí ke konci. V jeho předchozích dvou částech jsme se stručně seznámili s historií této někdejší britské kolonie a zabývali se jejími známkami s obrazem královny Viktorie. Dnes se podíváme na poštovní razítka, která se na starých hongkongských známkách vyskytují, na perfiny a jiná firemní označení, na kolky použité jako známky a na vydání s králem Edvardem VII., příště téma ukončíme přehledem známek s obrazem krále Jiřího V.
Razítka
Dostáváme se k možná nejzajímavější části hongkongské poštovní historie, přitažlivé zejména pro pozorné sběratele, kteří mají oči otevřené a díky informacím, pro jejichž získání nelitují času a námahy, dokáží i mezi zdánlivě běžným materiálem rozpoznat vzácné kousky. Vlastně je to hongkongská specialita, v tomto rozsahu jinde nevídaná. Hongkongské klasické známky byly totiž používány i mimo tuto kolonii, na britských poštách v řadě přístavních i vnitrozemských měst v Číně (šlo i o pošty konzulární a lodní) a také ve čtyřech městech v Japonsku. Prakticky všechny poštovně upotřebené hongkongské známky s otiskem razítka jiné pošty než hongkongské, jsou výrazně dražší než známky s razítkem z Hongkongu. Proto stojí za to prohlížet i balíčkové zboží, což není zase tak složité. Naprostá většina klasických známek má totiž otisk břevnového („zabijáckého“) razítka B62 (nebo 62B), nebo razítka s nastavitelným datem, v němž se nachází název Hongkong, popř. i název Victoria. Na takto orazítkované známky (a na známky s razítkem neidentifikovatelným) se vztahují ceny uvedené v tabulce ve F7/20 a v tabulce na konci tohoto článku.
Pokud se však na známce nachází identifikovatelný otisk razítka z jiného místa, je třeba podívat se do katalogu Gibbons, který známky s takovými razítky oceňuje. Jejich přehled by totiž značně přesáhl rozsah tohoto článku, proto uvádím alespoň názvy míst, jak jsou uvedeny na razítcích.
V Číně: Amoy, Anping, Canton, Chefoo, Foochow, Hankow, Kiungchow (Hoihow), Ningpo, Shanghai, Swatow, Tientsin, Wei Hai Wei (Port Edward).
V Japonsku: Hakodate, Hiogo, Nagasaki,Yokohama.
Pokud jde o výskyt, obecně lze říci, že velmi vzácná (a tedy drahá) jsou razítka na jakýchkoli hongkongských známkách z prvních tří uvedených destinací v Japonsku, z Jokohamy jsou běžnější (i tak ve většině případů ale drahá). U míst v Číně se vzácnost a cena liší hodnota od hodnoty, takže obecně o nich mluvit nelze.
U všech otisků razítek s vysokými katalogovými záznamy je třeba samozřejmě dát pozor na padělky, zejména pokud jde o známky, které jako neupotřebené mají jen nízký katalogový záznam.
Zajímavým tématem jsou barvy razítek, a to Hongkongu i dalších destinací. Nejběžnější barvou otisků je černá, na klasických známkách se však poměrně často vyskytuje otisk razítka B62 v modré barvě. Modré otisky však známe na „zabijáckých“ razítcích i z jiných destinací. U nás běžně dostupné katalogy je neuvádějí a nehodnotí, ale zabývají se jimi specializované články na hongkongských filatelistických webech.
Perfiny a jejich předchůdci
Hongkong byl – a samozřejmě dosud je – živým přístavem, kde působilo mnoho obchodních firem. Ty při své činnosti využívaly jediný v té době dostupný komunikační prostředek – korespondenci. Aby před odcizováním ochránily poštovní známky, kterými ji vyplácely, opatřovaly je firemními razítky, přítisky a perfiny. Jde v podstatě o stejnou nebo velmi podobnou problematiku, jak ji známe i z našeho prostředí. Odborná literatura zabývající touto oblastí však u nás není dostupná, snad tedy můžeme přepokládat, že cenu levných známek perfin (a podobná označení) zvyšuje, zatímco cenu drahých většinou ne (nebo ji dokonce snižuje). V každém případě je dobré těmto firemním označeném věnovat pozornost. Na ukázku jich několik vyobrazujeme.
Perfin na známce č. 17.
Firemní razítko na poštovně neupotřebené známce č. 34 (možná jen unikla orazítkování; podobné otisky známe i ze starých rakouských známek).
Různá firemní označení (předchůdci perfinů) na poštovně upotřebených známkách.
Firemní přítisk DP (redakce a administrace novin Daily Press).
Kolky použité jako známky
Podobně jako v jiných britských koloniích i v Hongkongu byly fiskální ceniny – kolky – používány i k úhradě poplatků v poštovním provozu. Nešlo přitom o všechny zdejší kolky, ale jen o některé, přičemž většina z nich byla vydána výslovně jako kolky, těch bylo celkem jedenáct, a tři vznikly přetištěním poštovních známek (přetisk S.O. nebo S.D.).
V souvislosti s možným, resp. skutečným poštovním použitím se sbírají jako neupotřebené, nebo opatřené otiskem poštovního razítka. Pokud nesou otisk razítka fiskálního, nebo neidentifikovatelného, popř. jsou znehodnoceny ručním přepisem, jejich cena je nižší (a to i výrazně) a dále uvedené cenové záznamy se na ně tedy nevztahují.
To ovšem neznamená, že by hongkongské fiskální ceniny neměly žádnou cenu! Z praxe posledních desetiletí víme, že co je staré čínské, to skoro vždycky nějakou cenu má – a to platí i v tomto případě. Zdejší kolky se sbírají nejen v místě svého používání, ale vlastně v celé Číně, a tak pokud se s nějakým setkáte, stojí za to zapátrat v aukčních serverech na internetu. Některé hodnoty na webu eBay totiž dosahují ceny až v tisících dolarů!
Poznámky k tabulce:
Zoubkování, které v tabulce pro zjednodušení označujeme jako „15“ má ve skutečnosti rozměr 15½:15.
Kolky č. 1-3 a 5-7 mají stejný obraz, liší se ale barvou a zoubkováním.
Čísla 9 a 10 jsou vynechána.
Kolky č. 12-14 vznikly přetiskem na výplatních známkách (v tabulce jsou v závorce uvedena jejich čísla); přetisky jsou vyobrazeny nahoře.
Kolky č. 15a a 15b se liší tím, na jakém kolku jsou provedeny jejich přetisky (15a na kolku č. 1, 15b na kolku č. 5). U každé varianty rozlišujeme dva typy – běžnější první typ má vedle anglického přetisku i ruční přetisk čínský, vzácný II. typ má jen anglický přetisk.
Pro úplnost uvádíme i kolek č. 16 z roku 1938, který nepochází ze sledovaného období a nenese na sobě obraz královny Viktorie (a má odlišnou průsvitku CACA kurzivou); jeho zařazením je však přehled hongkongských kolků používaných i jako známky úplný.
Stejně jako v případě výplatních známek, i na kolcích použitých jako známky se vyskytují barevné otisky razítek. Běžně dostupné katalogy barvy otisků razítek zatím neuvádějí, ale barevné jsou výrazně vzácnější než černé.
A stejně jako v případě výplatních známek, i na kolcích použitých jako známky se vyskytují otisky razítek různých britských pošt Číně a v některých případech i v Japonsku. Katalog Michel je nevede, ale jsou popsány a oceněny v katalogu Gibbons. Obecně se dá říci, že s těmito jinými razítky jsou dražší (a to i výrazně!) než s razítkem hongkongským.
I na kolcích použitých jako známky se vyskytují perfiny (stejně jako na kolcích použitých fiskálně a na kolcích určených jen k fiskálnímu použití).
Vedle uvedených 14 kolků, které byly používány i jako poštovní známky, byly v Hongkongu vydány i další, používané jen k fiskálním účelům. Některé přitom nesou otisk poštovního razítka, což je téma přesahující rozsah našeho článku.
Padělky
Řada hongkongských známek a kolků má vyšší katalogový záznam, a tak není divu, že se u nich vyskytují i padělky. Ty jsou několika druhů.
Poměrně časté jsou napodobeniny klasických vydání, které však nebyly zhotoveny s cílem ošidit sběratele, ale pomoci jim zaplnit jinak beznadějně prázdná políčka v tehdy běžných předtištěných albech. Nevznikly tedy jako padělky, ale jako faksimile (napodobeniny), a tak také byly prodávány – obvykle za nepatrnou cenu. Protože se to ale dělo před sto a více lety, v mnoha sbírkách se na tento původ zapomnělo a jejich nové majitelé se s radostí domnívali (a někdy dosud domnívají), že jde o známky pravé. Při troše cviku však tyhle dávné napodobeniny můžeme snadno poznat – většina z nich je zhotovena kamenotiskem (litografií), zatímco pravé známky knihtiskem. Mají tedy rozostřenou kresbu, v níž schází fuláž (orámování linek a bodů barvou vytlačenou do okraje). Odlišný je i odstín jejich barvy. Důkazem, že vznikly už velmi dávno je skutečnost, že většina z nich je opatřena otiskem razítka (samozřejmě rovněž napodobeným), což odpovídá tehdejšímu zájmu filatelistů, kteří se zajímali především o razítkované známky. Přitom dnes ty nerazítkované stojí i stokrát více!
Vedle toho samozřejmě existují i poměrně dokonalé, a tedy nebezpečné padělky zhotovené ke škodě filatelistů, před nimiž je třeba se mít na pozoru. Jde jednak o padělky celkové, kdy padělatelé tiskli vzácné hodnoty třeba i na okraj archu pravých levných známek, nebo se pokusili smýt světlou kresbu levné hodnoty a získali tak pravý papír s průsvitkou. Takových nebezpečných padělků je však u nás zřejmě jen velmi málo (já jsem se dokonce zatím ani s žádným nesetkal a o jejich existenci vím jen ze znalecké literatury). A pak o padělky částečné, kdy se padělatelé snaží odstranit přetisk nebo otisk razítka či ručního znehodnocení, nebo naopak přetisk či vzácné razítko doplnit, změnit odstín barvy, změnit rozměr zoubkování, dolepit chybějící zoubky, zacelit natržení nebo ztenčení papíru, slepit ze dvou poškozených kusů jeden nepoškozený, opravit lep po nálepce nebo nanést nový a podobně (a to nemluvíme o padělcích celistvostí). O některých jsme se zmínili v příslušné části článku, dalšími se budeme zabývat třeba někdy příště. I u hongkongských známek prostě platí dvakrát měř … v tomto případě tedy před nákupem méně běžné položky je třeba se poradit se zkušenějším kolegou a u těch drahých dokonce požadovat vyjádření znalce (což u nás není snadné, ale ne nemožné – na řadu otázek dokáží odpovědět znalci zaměření na zahraniční klasické známky).
Neobvyklé „katalogy“
Na závěr první části tohoto miniseriálu jsem zařadil katalogový přehled výplatních známek s obrazem královny Viktorie, řazený značně netradičně – podle jejich nominálních hodnot. Samotného mě pak překvapilo, jak snadno podle něj lze známky vyhledávat. Dokonce jsem si tuhle tabulku zkopíroval z červencového čísla a založil ji do zásobníku hongkongských známek, abych ji měl po ruce pro rychlou identifikaci. Po dobré zkušenosti s touhle praktickou pomůckou jsem se rozhodl na závěr dnešního pokračování připojit další tabulku zahrnující známky s obrazem krále Edvarda VII. Snad vám bude stejně praktickou pomůckou, jako se mně osvědčil katalogový přehled předchozí.
Nominální hodnoty jsou v centech (c), jen nejvyšší ji mají uvedenu v dolarech, což je u nich poznamenáno symbolem $. Názvy barev jsou uvedeny jen základním popisem (například zelená (i když zahraniční katalogy uvádějí názvy některých barev květnatěji – například „mořská zelená“, náš stručný popis je podle mého názoru pro orientaci dostačující). Průsvitky známek s Edvardem VII. jsou dvě – CA nebo vícenásobné CACA, což je v přehledu vyjádřeno uvedenými zkratkami. Katalogové ceny jsou uvedeny opět v Michel eurech, a to podle záznamů nejnovějšího katalogu (díl 9/1 z r. 2020). Nízké záznamy jsou zaokrouhleny na půl ME.
Závěrem
O starých hongkongských známkách bychom si mohli říci ještě mnoho zajímavého, ale popravdě – kolik filatelistů u nás sbírá Hongkong? Udělejme tedy tečku za exkurzí do této oblasti s barvitou minulostí a dramatickou přítomností. Náš článek vám ji chtěl z filatelistického hlediska trochu přiblížit a já bych si přál, aby vám informace v něm obsažené byly k užitku, kdybyste se se známkami s Viktorií, Edvardem a Jiřím V. setkali. Příště tedy přineseme poslední část našeho článku – tabulku výplatních známek s portrétem krále Jiřího V.