Neobvyklá „cenzura“ na letecké zásilce (PDF, 241 kB)
František Beneš
Cenzury provázejí poštovní provoz od pradávna – i když doby, kdy bylo třeba podávat zásilky otevřené, aby si je mohli úředníci před přepravou přečíst, jsou už dávno pryč. Cenzurou se obvykle rozumí kontrola nezávadnosti textu sdělení, a bývá prováděna především v dobách války či ohrožení. Na celistvostech ji poznáme podle razítek, nálepek, přelepek, podpisů cenzorů apod. Sbírání takových dokladů je poměrně rozšířené a například na německé cenzury dokonce existuje dosti podrobný katalog.
Zvláštní kategorií cenzury jsou zásilky vrácené z důvodů ideové či politické nepřípustnosti námětu na poštovní známce, od nás například byly vraceny dopisy z Německa, vyplacené hodnotou připomínající 10., resp. 20. výročí odsunu (vyhnání) sudetských Němců z let 1955 a 1965, či zásilky s americkými známkami s portrétem T. G. Masaryka (v emisi Bojovníci za svobodu 1960). Některé státy se vzájemnými územními spory vracely zásilky vyplacené známkami s mapami, které nebyly podle jejich představ, či místy a městy, která podle nich patřila právě jim, a případů bychom samozřejmě mohli uvést ještě víc. I tato oblast „cenzur“ má své sběratele, a že nejde o nic výjimečného, dokazuje existence nálepek „Nepřípustné“, které řadě pošt stálo za to nechat vytisknout.
To všechno jsou dávno známé věci. Dnes vám ale chci ukázat cenzuru z jiného soudku. Jde o obálku připravenou k prvnímu letu společnosti SAS (Scandinavien Airlines, dříve Scandinavien Airlines System) do Bagdádu (Irák) a Dhahranu (Saúdská Arábie). Podle poznámky vytištěné vlevo dole ji připravila sama letecká společnost, a to v podobě běžné pro FDC, tedy s ozdobnou kresbou vlevo. Na té je mešita s palmou, letící letadlo a pak jakási postava, o níž můžeme jenom odhadovat, že vypadala jako Ježíš Kristus (což je slabě vidět při pohledu šikmo, protože části kresby byly provedeny plasticky). „Odhadovat“ proto, že tato část kresby je pečlivě zakryta černou barvou. Důvod byl zjevně ideologický, do muslimské země, jakou přinejmenším Saúdská Arábie byla (a je) prostě takovouto zásilku nevpustili. Takto upravený doporučený dopis, vyplacený dánskými známkami a odeslaný 17. 5. 1955 z Kodaně, pak skutečně let absolvoval, o čemž svědčí razítko pošty v Bagdádu na jeho zadní straně. Později pak mezinárodní výměnou skončil ve sbírce českého filatelisty. Rozhodně přitom nešlo o jedináčka, další obálka s obdobně zakrytou částí kresby z tohoto letu je vyobrazena např. na www.postalhistory.com. Na rozdíl od té naší má číslo podací nálepky 466, což svědčí o větším rozsahu tehdejší akce.