Ohrané téma, nevhodný výběr a slabé zpracování…
František Beneš
Název emise: Barokní nástěnné malby (aršík)
Den vydání: 17. května 2023
Hodnoty:
38 Kč; č. 1204 – Malba ze zámku v Kroměříži (Carpoforo Tencalla)
44 Kč; č. 1205 – Malba ze zámku v Troji (Godyn)
Rozměry známkových obrazů: 50 x 40 mm
Rozměr aršíku: 165 x 108 mm
Výtvarný návrh: Pavel Hrach
Druh tisku: OF; Tisk: Tiskárna Hradištko
Tisková forma: 6 AP (2); Náklad: 26.000 aršíků
Rytec FDC: Bohumil Šneider
Tisk: OTp; Tiskárna Hradištko; Náklad: 2.400 sérií
Už vícekrát jsem si v rubrice věnované našim novým známkám povzdechl, že poradní komise na ministerstvu průmyslu a obchodu, mající za úkol vybírat témata našich nových emisí, jakoby uvízla v dobách „národního obrození“. Zřejmě je to jejím složením, přičemž nepochybuju, že její členové jsou vedeni těmi nejlepšími úmysly. Co je to ale platné, když naši známkovou tvorbu po léta zaplňují náměty z historie, které jistě mají místo v hodinách dějepisu na základní škole, ale většinu uživatelů listovních poštovních služeb prostě nezajímají. Snadno to můžeme ověřit na zájmu veřejnosti o jednotlivé emise, čemuž už pošta sebezáchovně čelí nízkými náklady. To má samozřejmě dopad na výrobní cenu každé jedné známky nebo aršíku, která je v nepřímé úměře k vydanému počtu (čím nižší je vydaný počet, tím vyšší je podíl na fixních nákladech připadající na jednotku). Absurdní situace, kdy České poště předepisuje jiný subjekt (který pak za výsledek nenese žádnou odpovědnost) jak má vypadat její zboží, způsobuje, že známky emisí jako je právě tahle, rozhodně nezlákají veřejnost k odeslání dopisu nebo pohlednice, a tak si je ze setrvačné povinnosti kupují hlavně filatelisté, jichž však v novinkové službě rozhodně nepřibývá.
Jsou přitom emise, které pošta na skladě už nemá, protože atraktivní námět motivoval odesilatele projednou nevyužít poštu elektronickou, ale tu tradiční, listovní. Známky by prostě měly být barevnými peříčky lákajícími veřejnost užívat služby České pošty a ne ponurým něčím, jako je to u dnešního aršíku.
U něj považuju na nešťastné všechno. Od nevhodného a už dříve mnohem lépe provedeného tématu (vzpomeňme na padesátikorunový aršík z roku 2001), přes nevhodně vybrané, nevýrazné a příliš tmavé předlohy, po v naší známkové tvorbě mimořádně slabé grafické zpracování (písmo v té šedi na pozadí vypadá jako vysazené z běžných fontů na počítači, bez vzájemného vztahu mezi nimi). Takhle nějak vypadaly známky arabských šejchátů ze šedesátých a sedmdesátých let minulého století – to už je ale přece dávno za námi!
Emisi tak alespoň trochu zachraňuje kresebná výzdoba obálek dne vydání v jednoduché a ukázněné rytině. K těm mám jedinou drobnou připomínku, že by mohly být o něco větší, vedle až obludných rozměrů nalepených známek. Líbí se mi i razítka na obálkách. Obojí však je jen slabou náplastí, už proto, že s FDC se setká jen málokdo – oproti aršíkům je jich jen desetina.
Pokud u řady emisí končím větou Jen tak dál!, u téhle si musím naopak povzdechnout Takhle už ne…