PDF verze -> Pof. 716 – Genetik, o kterém jsme se učili na základní škole (PDF, 265 kB)
František Beneš
Název emise: Osobnosti – Johann Gregor Mendel
Den vydání: 4. dubna 2012
Platnost: od 4. dubna 2012 ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: 20 Kč – č. 716 (ČP)
Autor: Karel Šafář
Rytec: Bohumil Šnejder
Rozměr známkového obrazu: 40 x 23 mm
Druh tisku: OTr v barvě tmavozelené kombinovaným HT v barvách světle zelené, oranžové, modrofialové a fialové; vytiskla PTC Praha
Tisková forma: 2 x 50; Papír: fl-an
FDC: OTp v barvě tmavozelené; vytiskla PTC Praha
V emisi Osobnosti vychází známka s portrétem Jana (Johanna) Mendela (1822–84), jehož pokusy s křížením různě barevně kvetoucích rostlin hrachu uvízly v paměti snad všech žáků základních škol u nás, bez ohledu na to, zda do nich chodili před rokem či sedmdesáti lety. Rodák ze Slezska, původem Němec, dobře hovořící česky, prožil prakticky celý život na Moravě. Rodinný statek v Hynčicích opustil záhy, odešel na studie do Lipníku a pak do Opavy, kde maturoval. Vysokoškolská studia absolvoval v Olomouci a jako jedenadvacetiletý vstoupil do kláštera augustiniánů ve Starém Brně, kde přijal řádové jméno Řehoř (Gregor). I poté ale studoval, a to řadu oborů – matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii, zajímal se i o meteorologii. Právě díky matematice si uvědomil důležitost statistiky pro vysvětlování přírodních dějů. Využil ji během svých pokusů s křížením rostlin, zejména už zmíněných barevných hrachů. Je paradoxní, že ačkoli doba ukázala správnost jeho závěrů, on v ně nakonec nevěřil, protože u jiných rostlin dospěl k odlišným výsledkům (až později bylo objasněno, že to nebylo jeho vinou). Více pozornosti proto později věnoval meteorologii, v níž prováděl každodenní pozorování. Z třinácti prací, které vydal, jich devět bylo věnováno právě jí.
V profesním životě měl úspěch, jako člen církevního řádu se stal opatem svého kláštera a této své funkci věnoval mnoho času a sil – dokonce tolik, že mu nezbývaly na jeho vědecké poklusy. Zemřel jako dvaašedesátiletý, orchestr na jeho pohřbu dirigoval Leoš Janáček, kterého klášter podporoval na studiích v Brně.
Význam Mendelových vědeckých prací byl doceněn až čtvrt století po jeho smrti – zato je uznáván dodnes. Je považován za zakladatele genetiky a autora Mendelových zákonů, ale i za jednoho z prvních statistiků v přírodovědě. Na jeho meteorologickou činnost zase upomíná název české vědecké stanice v Antarktidě.
Námětem známky je jeho portrét spolu se stylizovanou kresbou hrachů, které vidíme i na kresebné výzdobě FDC.