PDF verze -> Pof. 725 – Koruna Panny Marie Svatohostýnské (PDF, 112 kB)
František Beneš
Název emise: 100. výročí korunovace sochy Panny Marie na Svatém Hostýně
Den vydání: 20. června 2012
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: 21 Kč – č. 725 (ČP)
Autor: Oldřich Kulhánek
Rytec: Miloš Ondráček
Rozměr známkového obrazu: 23 x 40 mm
Druh tisku: OTp v barvě zlaté, červené a černé v kombinaci s OF; vytiskla PTC Praha
Tisková forma: 8 + jeden kupon
Papír: fl-an; Náklad: 200 tis. (25 tis. PL)
Data tisku: 10., 11. a 16. 5. 2012
FDC: OTp v barvě červené; vytiskla PTC Praha
Jedna z nejdůležitějších osobností křesťanské víry – matka Spasitele – Panna Maria, bývá zpodobňována mnoha uměleckými formami. Na známce je vyobrazena jedna z nejčastějších, plastika matky se synem–dítětem v náručí. Její předloha je provedena v životní velikosti a vidět ji můžeme nad hlavním oltářem poutní baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Svatém Hostýně. Jde o místo – horu – s mimořádnou historií. Podle pověsti se zde v polovině 13. století zachránili obyvatelé okolních obcí před tatarskými nájezdníky, a to díky přímluvě Panny Marie, k níž se modlili v kapli zbudované za dávných časů svatými bratřími Cyrilem a Metodějem. Z vděčnosti pak zachránění na Hostýně postavili sochu Panny Marie Ochranitelky. Tato příhoda je zaznamenána i v Rukopisu Královédvorském (dnes už víme, že šlo o novodobý padělek) a díky tomu se příběh o Hostýnském zázraku, jak bylo zachránění nazváno, rozšířil v celém českém národě. Bez ohledu na to žil Hostýn jako svaté a poutní místo svým životem. V polovině 16. století tu byla postavena dřevěná kaple, počátkem století sedmnáctého kaple zděná. Sloužily zejména horníkům místních rudných dolů. Po porážce stavovského povstání v následné rekatolizaci vzrostl význam Hostýna jako poutního místa. Procesí sem mířila dvakrát ročně, a i díky tomu byla kaple zanedlouho rozšířena na kostelík, k němuž pak byly přistavěny další kaple. K Hostýnu jako svatém místu se váží církevní písně, z nichž některé zmiňují vybavení tehdejší svatyně a mariánského obrazu, který zde visel. Ten byl později přemístěn do Bystřice pod Hostýnem a nahrazen sochou. Počátkem 18. století bylo započato se stavbou poutního chrámu, který je díky své poloze (718 m n.m.) nejvýše položenou sakrální stavbou na Moravě. Stavba trvala neobvykle dlouho, skoro třicet let, a dokončena byla až v roce 1748. Po dvaceti letech však chrám po zásahu blesku vyhořel. I když byl brzy obnoven, musel být zanedlouho zrušen, v důsledku císařského zákazu pořádání poutí a zrušení poutních míst. Byl tedy odsvěcen, vyklizen, byla z něj snesena střecha a stavba byla určena k likvidaci. Tradice poutí však byla tak silná, že sem lidé mířili i nadále, přes opakující se zákazy. Ty však ustaly koncem století a hostýnské poutě byly obnoveny. Chrám se však mezitím ocitl v troskách a snahy o jeho opravu byly dlouho marné. Až díky finančním sbírkám, na nichž se podílel i císař Ferdinand V., se v roce 1841, kdy se připomínalo 600 let od místního zázraku, započalo s obnovou. Ta trvala půl století, i když části chrámu byly uvedeny do použitelného stavu mnohem rychleji. Koncem 19. století přibyl klášter, jehož se ujali jezuité, a zanedlouho byl dokončen i zbytek areálu. Na pouť v roce 1891 dorazilo na sto tisíc věřících a uvádí se, v tomto roce sem doputovalo více než 400 procesí a průvodů.
Nová známka připomíná sté výročí události, která je pro Hostýn a jeho návštěvníky z řad věřících obzvlášť významná: Korunovace sochy Panny Marie 15. srpna roku 1912, korunkou posvěcenou papežem Piem X. Šlo tehdy o vekou slávu, které se zúčastnilo na dvě stě tisíc návštěvníků. Posvěcené korunky (byly dvě) přivezli z Říma představitelé moravského kléru a po cestě tam i zpět se s nimi zastavovali ve významných katolických chrámech, kde je stavěli na oltáře a hroby světců. Při obřadu je pak vložili na hlavu Marie a Ježíška.
Svatohostýnská socha se v řadě kopií nachází v řadě moravských obcí, slavné svatohostýnské poutě nám dodnes připomíná množství svatých obrázků a pohlednic.