Postup výroby suvenýrů k anketě o nejkrásnější známku roku
František Beneš
Věci, které na první pohled vypadají jednoduše, při bližším zkoumání tak jednoduché být nemusejí. Příkladem jsou našemu časopisu blízké suvenýry ankety o nejkrásnější známku roku. Ukázat si to můžeme na AČP 23, tedy suvenýry ankety za rok 2016. Díky zakázkovému sáčku Poštovní tiskárny cenin Praha (obrázek dole) lze sledovat jeho vznik doslova krok za krokem, a to jak z technologického, tak časového hlediska.
Na počátku je samozřejmě objednávka, k níž byla připojena maketa sestávající z počítačem vytištěných textů a fotokopie obrazové části vycházející z výsledku ankety, v níž zvítězila známka 54 Kč Karel IV. Z toho vyplynulo, že pro výrobu suvenýru budou použity čtyři tiskové techniky – ofset (texty), ocelotisk z ploché desky (obrazová část), knihtisk (číslování) a nažehlení proužku hologramu.
Jako první byl proveden zkusmý otisk z upravené rytiny vítězné známky. Vlastní tisk suvenýru však započal technikou ofsetu, a to na tiskovém archu obsahujícím tři vedle sebe ležící pole (možná by stálo za studium, jestli se tato pole něčím liší, pak by bylo možné do specializované sbírky zařadit tři varianty suvenýru). Archy byly poté svisle rozříznuty na tři části, na které byla otištěna rytina. Dalším krokem bylo nažehlení proužku hologramu. Pak byly suvenýry očíslovány a oříznuty na konečný rozměr.
Jednotlivé fáze výroby suvenýru vidíme na obrázcích na následující straně. Názorně z nich vyplývá, že ke vzniku zdánlivě jednoduché věci může vést složitá cesta.
Tiskový arch pro ofset obsahoval tři vedle sebe ležící pole, označená vzestupně číslicí 1 – 3. Ta byla umístěna na širokém dolním okraji, sloužícím k uchopení listu při tisku z rytiny, poté byl odříznut při ořezu na konečný formát AČP.