PDF verze -> PRAGA 1998 aneb malá rukověť návštěvníka výstavy (PDF, 444 kB)
František Beneš
Už jen dny a hodiny nás dělí od zahájení největší a nejvýznamnější filatelistické události v prozatím nedlouhé historii české republiky – Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1998. O jejích přípravách jsme vás průběžně informovali, předběžný časový harmonogram a program výstavy jsme pak otiskli v červencové Filatelii na stranách 34 a 35. Podrobné informace vycházely i v bulletinech a zpravodajích vydávaných organizačním výborem výstavy, v Informacích SČF i v denním tisk. Základní informace o výstavě máme tedy všichni k dispozici a zdálo by se, že stačí už jen popřát pořadatelům bezproblémový průběh, vystavovatelům co nejvyšší ohodnocení a návštěvníkům krásné zážitky. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že pouhý suchý výčet dat a událostí pro tak významnou událost, jakou výstava PRAGA 1998 nepochybně je, prostě nestačí. Že nevystihuje dobře její mimořádnost, že nestrhne nerozhodnuté, kteří snad ještě váhají, jestli na výstavu mají vůbec vážit cestu, že nevypovídá nic o tom, jaká to bude skvělá akce, na kterou by každý náš filatelista rozhodně měl přijet a nejlépe rovnou s celou rodinou. Když jsem se v minulých dnech probíral kupony zásilkové služby POFIS z F9/98, kterými si členové Klubu Filatelie objednávali z nabídky tří nových publikací (Monografie SO 1920, katalog celin a specializovaný katalog ČSR II), zarazila mě jedna věc.
Z několika tisíc filatelistů z celé republiky si naprostá většina přála poslat knihy poštou a jenom snad každý dvacátý, ale co dvacátý, spíš každý třicátý využije možnost vyzvednout si je osobně v Domě filatelie v průběhu výstavy PRAGA. Z toho vyplývá, že tedy nejspíš jen každý třicátý z nich přijede na výstavu. Cožpak o to, pořadatelé se malého zájmu návštěvníků neobávají, předběžné zprávy o předprodeji vstupenek napovídají, že o slušnou účast je už postaráno. Některé velké kluby dokonce chystají do Prahy autobusové zájezdy svých členů, přijede spousta cizinců, přijdou školní výpravy, ale stejně- co vy? Co těch devětadvacet z každé třicítky objednavatelů v zásilkové službě POFIS, kteří si přejí knihy poslat poštou a tedy na výstavu PRAGA, na tuto jedinečnou filatelistickou událost, konanou jen jednou za deset let, nejspíš přijet nechtějí? Člověka napadá, jak vlastně zmizela tradice poutí a svátků, na které se naši předkové celý rok těšili, aby je pak s plnou vážností absolvovali a aby na ně po další měsíce a roky vzpomínali. Kde je dnes kouzlo velkých zážitků a radosti z toho, že je člověk osobně při tom! Ztratilo se, rozplynulo, jak by mohlo existovat v době, kdy nám televize každičkou událost přináší až do bytu, a navíc v obrovském detailu. Kdo by dneska někam jezdil, trmácel se, když si to stejně zítra přečteme v novinách nebo, v našem případě, za týden či měsíc v časopise. Žijeme hrozně rychle a přitom na nic nemáme čas – a nejmíň ze všeho sami na sebe a na své nejbližší. Ale život přece není jen samá práce a povinnosti, tvoří jej i zážitky, radost, kterou prožijeme a která nám dodává sílu do dalších dní. Zvedněme tedy občas hlavu od každodenních všedních povinností a zažijme něco mimořádného, svátečního, co nás potěší a obohatí a na co budeme léta vzpomínat. Vytrhněme se ze stereotypu, nelitujme času i výdajů (nakonec přece investujeme tím nejlepším způsobem- do sebe, do své radosti) a řekněme si pro jednou – čert vem zahrádku, úklid, domácí práce -, vezměme své nejbližší a přijeďme na výstavu PRAGA!
Na výstavu – ano, nebo ne?
Jestli si můžete položit tuhle otázku, jste šťastní lidé. Protože je mezi námi, filatelisty, spousta takových, kteří před sebou takovouto volbu vůbec ne mají, a přitom by tak rádi jeli. Na tohle téma jsme do listárny dostali několik dopisů, například od pána léta odkázaného na kolečkové křeslo, který nemá nikoho, kdo by mu pomohl na výstavu se dostat, nebo od mladého filatelisty, jedenáctiletého kluka, jehož rodiče s ním prostě těch dvě stě kilometrů do Prahy jet nechtějí a samotného ho nepustí. A co pracující v nepřetržitých směnách, lékaři sloužící v nemocnicích o víkendu, vojáci ve službě, nemocní upoutaní na lůžko, co lidé postižení povodněmi, pro které je každý den před blížící se zimou důležitý a kteří se prostě ne mohou odtrhnout od vysoušení svých promočených domku, co lidé bezmocní, lidé v tak špatné sociální situaci, že si cestu do Prahy dovolit nemohou, lidé tak staří, že si na ni už sami netroufnou… a tak bychom mohli pokračovat – ti všichni nám svobodné rozhodnutí, zda jet, či nejet na výstavu, mohou jenom závidět. Takže, jestli patříte k těm šťastným, kteří si mohou položit otázku uvedenou v titulku- Na výstavu- ano, nebo ne?, odpověď na ní rozhodně zní – ano!
Na výstavu s rodinou – proč ne?
Život naprosté většiny z nás jde svým monotónním rytmem, a když se pak za čas ohlédneme, mnohdy zjistíme, že nejméně času jsme věnovali těm, kteří jsou nám nejblíže – své rodině. Roky běží a většinou si až pozdě uvědomíme, jak jsme zmeškali mnohé, co nejde už nikdy dohonit. A ve filatelii to platí dvojnásob. Svou sbírku by většina z nás jistě jednou ráda předala dětem, vnoučatům, někomu z rodiny, kdo se z ní bude radovat a bude v nf pokračovat. Takoví následovníci však nepadají z nebe, o ty musíme usilovat, věnovat jim čas a pozornost, ty pro filatelii musíme získat, posilovat je v jejich rozhodnutí, provázet je jejich filatelistickými začátky, jako nejspíš kdysi někdo provázel nás při prvních krůčcích, předávat jim své zkušenosti, trávit s nimi čas. To všechno obvykle teoreticky všichni dobře víme, ale kdo z nás to také skutečně dělá? Sbírání známek nejde nikomu trvale nařídit, a když propásnete ty správné přežitosti, bývá pak obvykle už pozdě. Naše sbírka, naše pýcha, léta našeho života, pak bez pokračovatele obvykle skončí někde za pár šupů u překupníka nebo je odložena na půdu a tam se stejně vlhkem znehodnotí. Radost, kterou jsme nad ní pociťovali, nenávratně zmizí. Stejně jako vědomosti, které jsme při jejím budování získali. Ale tohle přece nechceme, tenhle černý sen všech filatelistu, my přece chceme, aby náš syn nebo vnuk nebo synovec, prostě někdo blízký, naše dno převzal, aby v něm pokračoval, aby náš podíl na něm přesáhl přes nás do budoucnosti. A kde jinde máme své rodině, svým blízkým ukázat, že filatelie není záliba několika podivínu, při které se jenom zbytečně utrácí čas a peníze, ale že je to nádherný koníček, kterému se věnují miliony lidí na celém světě. Kde lépe uvidí, jakou vážnost si filatelie získala, jaké skvělé akce dokáže zorganizovat, jak se věnuje dětem, jak si jí lze život zpříjemňovat i ve stáří, jak při rozumném vynakládání prostředků může být i dobrou investicí, co všechno nás muže naučit a jak spojuje lidi? Tohle všechno jim v kostce můžete ukázat právě na výstavě PRAGA. A že by s vámi určitě nejeli? Kdo to řekl? Prostě je překvapte a řekněte – rodino, v sobotu jedeme na výlet do Prahy!
Na jeden den nebo na víc?
Jet na výstavu alespoň na jediný den je samozřejmě výborné a určitě nám to přinese spoustu skvělých zážitků. Ale strávit na ní dnů několik – když to alespoň trochu jde – je samozřejmě ještě mnohem lepší. Tedy, pokud si chceme všechno v klidu prohlédnout a třeba se i zúčastnit alespoň některých doprovodných akcí. Pokud přemýšlíte o alespoň dvoudenním pobytu a nemáte v Praze příbuzné či přátele, u kterých byste mohli přespat, je potřeba uvážit, jestli je výhodnější vrátit se večer domů a ráno přijet znovu, nebo se v Praze někde ubytovat. V případě dojíždění je však k ceně za cesty navíc třeba připočítat i čas při nich ztracený, který bychom jinak mohli využít právě při prohlídce výstavy. Ubytování v Praze přitom nemusí být zas tak drahá záležitost, i v centru dnes vídáme poutače levných penzionů, kolejí a mládežnických ubytoven s cenami od 200 korun za osobu a noc (například výrazný poutač na magistrále před odbočkou u hotelu Hilton, velký komfort to ale samozřejmě nebude). Pokud přijedete vlakem, na nádražích jsou obvykle kanceláře ubytovacích agentur, kde si hned můžete nocleh objednat. Obecně platí, že cena za nocleh klesá směrem z centra k okraji města.
Jak tam?
Pokud nejsme z Prahy, musíme samozřejmě uvážit, jak se na výstavu dopravit. V dnešní době, kdy cesta nestojí už jen pár korun jako kdysi, je to samozřejmě úvaha v prvé řadě ekonomická. Ani v tom však nemáme samozřejmě všichni stejné podmínky. Někdo si může vybrat – má auto, jezdí od nich na Prahu autobus i vlak. Jiný tolik možností nemá. Roli také jistě bude hrát, zda pojedeme sami nebo nás pojede víc. Ať se však rozhodnete pro jakýkoliv způsob dopravy, následujícími řádky se vás pokusíme po Praze trochu navigovat.
Autem
Oba objekty, v nichž bude výstava probíhat – Veletržní palác a Poštovní muzeum -jsou autem dobře přístupné. Leží totiž v bezprostřední blízkosti severojižní magistrály, která prochází Prahou směrem od Teplic na Brno. Míříme- li do Veletržního paláce, odbočíme z ní v Bubenské ulici na světelné křižovatce do ulice Veletržní, která nás po několika desítkách metrů dovede přímo k Veletržnímu paláci. Jedeme-li do Poštovního muzea, odbočíme z magistrály u hotelu Hilton (poblíž Hlavního nádraží do Klimentské ulice (jedeme-li ze severu) a ta nás dovede až k muzeu. Jedeme-li z jihu, odbočíme na stejném místě do ulice Ke štvanici, držíme se vlevo, magistrálu podjedeme a vyjedeme na nábřeží Ludvíka Svobody, po němž po několika stovkách metrů přijedeme k muzeu. V okolí Veletržního paláce můžeme bezplatně zaparkovat v přilehlých ulicích, samozřejmě pokud najdeme místo. Jinak volno je obvykle na placeném parkovišti hotelu Parkhotel vedle Veletržního paláce (parkovné činí 20 Kč za hodinu) nebo na velkokapacitním parkovišti na nedalekém Výstavišti (15 Kč za hodinu, obě parkoviště jsou otevřena nonstop). Od Veletržního paláce pak do Poštovního muzea můžete snadno dojet tramvají. V okolí Poštovního muzea můžeme zaparkovat například na placeném parkovišti na nábřeží Ludvíka Svobody naproti vchodu do muzea, kde se ve všední dny od 8 do 18 hodin platí 15 Kč za hodinu nebo 60 Kč za 6 hodin (vhozením mincí do parkovacího automatu, parkovací lístek vystavíme za předním oknem auta). Příjemné je, že v sobotu a v neděli se tu parkuje zdarma, stejně jako ve všední dny od 18 hodin do 8 hodin ráno. Jinde než na těchto označených parkovištích se však v centru parkovat nedoporučuje, naprostá většina parkovacích míst v ulicích je totiž vyhrazena obyvatelům Prahy 1; tato vyhrazená parkovací místa snadno poznáte – na vozovce jsou ohraničena modrou čarou. Parkovat se také nesmí tam, kde je okraj chodníku označen žlutou čarou, jde většinou o místa v křižovatkách nebo v příliš úzkých ulicích. Pokud se autem nebudete chtít do centra vůbec pouštět, můžete pohodlně zastavit na některém velkokapacitním záchytném parkovišti, která jsou vybudována na okrajích Prahy u většiny konečných stanic metra. Tady můžete parkovat libovolně dlouho a hlavně zdarma a do centra města pohodlně dojet metrem (cesta trvá maximálně čtvrthodinku).
Hromadnou dopravou
Pokud přijedete vlakem či autobusem, nebo ponecháte své auto na parkovišti na okraji Prahy, k oběma výstavním budovám se snadno dostanete hromadnou dopravou. Nejsnadnější je dojet metrem do centra na stanici náměstí Republiky (trasa B, vystoupíte u obchodního domu Kotva) a odtud je to k Poštovnímu muzeu pět minut pěšky. Od Poštovního muzea jede z nedaleké stanice Dlouhá k Veletržnímu paláci tramvaj číslo 5, stejnou tramvají se ze stanice Veletržní dostanete od Veletržního paláce zpátky k Poštovnímu muzeu; v obou případech trvá cesta doslova jen několik minut. Kolem Veletržního paláce projíždějí i tramvaje č. 12 (od nádraží Holešovice přes náměstí Republiky k Hlavnímu nádraží a č. 17 (od nádraží Holešovice ke stanici metra Staroměstská). Intervaly tramvají jsou poměrně krátké, dá se říci, že jezdí každých deset minut, nanejvýš každou čtvrthodinu. Pokud přiletíte letadlem, nemusíte platit drahé taxi, stač í se nechat zavézt letištním mikrobusem buď na stanici metra Dejvická, či přímo do centra a odtud pokračovat popsaným způsobem. Jízdenky na pražskou hromadnou dopravu se kupují zásadně předem, většinou v prodejnách novin či ve zvláštních mincovních automatech, a například ty do metra mají různou cenu – podle počtu projetých stanic. Rozhodně se vyplatí před jejich nákupem prostudovat si pořádně ceník, například pro turisty jsou totiž v prodeji i zvýhodněné jízdenky vícedenní.
Pěšky
Zní to sice možná jako vtip, ale zejména o víkendech to po Praze není zrovna špatný způsob dopravy. Vzdálenost mezi Poštovním muzeem a Veletržním palácem lze překonat za slabou půlhodinku – od muzea přes Švermův most k letenskému tunelu, tady doprava po nábřeží ke třídě Dukelských hrdinů, která vede přímo k paláci – ale, po pravdě řečeno, cesta je to spíše nudná, nejsou na ni žádné významné památky, není tedy na co koukat, a tak ji asi zvolí jen ti, kdo se budou chtít projít a třeba si tak po dlouhé cestě do Prahy protáhnout nohy. Pěšky ale rozhodně můžeme vyrazit na některé doprovodné akce výstavy – například na start balonu na Letné či na aukci Prolil v blízkém Parkhotelu. Nejlépe pěšky se také dostaneme všude v centru – od Poštovního muzea to na Václavské náměstí trvá necelou čtvrthodinku.
Kdy a kde se vůbec koná
Kdy a kde se výstava PRAGA bude konat, už všichni určitě dávno víme. Bude to od čtvrtka 10. září do neděle 13. září 1998 jednak ve Veletržním paláci v Praze 7, třída Dukelských hrdinů 47, a jednak v Poštovním muzeu v Praze 1, Nové mlýny 2. V Poštovním muzeu budou vystaveny exponáty třídy filatelistické literatury, ostatní exponáty budou vystaveny ve Veletržním paláci. V úterý a ve středu 8. a 9. 9. bude probíhat montáž výstavy a celní odbavování exponátu a prodejního zboží. Slavnostní otevření výstavy proběhne ve Veletržním paláci ve čtvrtek 10. 9. v 10 hodin (pro účastníky se zvláštní pozvánkou), od 11 do 18 hodin bude otevřeno pro návštěvníky. V pátek a v sobotu 11. a 12. 9. bude výstava otevřena od 9 do 18 hodin, v neděli 13. 9. pak od 9 do 15 hodin. Tyto otevírací hodiny platí jak pro expozici ve Veletržním paláci, tak pro Poštovní muzeum (s výjimkou čtvrtku, kdy zde bude otevřeno už od 9 hodin). Vystavovatelé a personál stánků budou mít vstup do výstavních prostor povolen i jednu hodinu před a jednu hodinu po termínu oficiální otevírací doby pro veřejnost. A kdyby se sešlo tolik zájemců, že by si výstavu v oficiálních hodinách pro veřejnost při nejlepší vůli prostě prohlédnout nestačili? (Kapacita výstavních prostor je totiž samozřejmě omezená.) Potom J6 prý organizační výbor výstavy připraven tuto otevírací dobu operativně prodloužit, aby se skutečně dostalo na každého návštěvníka! Výstava bude ukončena v neděli 13. 9. v 15 hodin, kdy bude zahájena demontáž, která bude pokračovat Ještě v pondělí 14. 9. do 18 hodin. A potom- potom už bude konec výstavy i pro organizační výbor a vůbec všechny pořadatele.
Malá odbočka do nedávné historie
To, Jestli nějaká výstava PRAGA v roce 1998 vůbec bude, dlouho nebylo jisté. Řada lidí sice cítila, že by se výstava uskutečnit měla, už jenom z úcty k tradici, ale v nové společenské situaci, kdy se na rozdíl od minulosti už nic nenařizovalo shora, si nikdo pořádně nevěděl rady, Jak na to. Jasné bylo vlastně jen Jedno – peníze na výstavu stejně rozsáhlou, jako byly ty v letech 1978 a 1988, se v současné ekonomické situaci prostě namůžou dát dohromady. Svaz filatelistu, teď už bez podpory kdysi všemocné Národní fronty, by na takovou velkou akci sám nestačil, a navíc na to, zda se má vůbec konat, neměl ani jednotný názor. Ve hře v té době totiž bylo také pořádání výstavy v Brně, které mělo ve vedení SCF silnou podporu a zdálo se, že by výpadek pražské výstavy mohlo nahradit. Další zase navrhovali výstavu menší, a kde se bude konat, že je v podstatě jedno. Jiní říkali, že jiná než světová výstava nemá cenu a nechyběly ani hlasy, že nejlepší by bylo v roce 1998 ne pořádat výstavu vůbec. Česká pošta, tradiční parter svazu při pořádání výstav PRAGA, se na tenký led s nerozhodnutým svazem přirozeně pouštět nechtěla. Když pak v květnu 1995 propadl i poslední termín, kdy bylo možno požádat FIP o záštitu nad případnou světovou výstavou, zdálo se, že se nad výstavou PRAGA 1998 definitivně zavírá voda. Ale jak už to nejen v pohádkách, ale někdy i v životě chodí, velikou řepu, kterou namohli vytáhnout dědeček s babičkou, vnučkou, psem a kočkou, pomohla nakonec vytáhnout malá myška. A přesně tak se to také stalo. Zní to až neuvěřitelně a málokdo ten příběh zná- jeden majitel malé pražské reklamní agentury. Obyčejný filatelista, když viděl tu tehdejší velkou nerozhodnost, si na sebe v roce 1995 zaregistroval ochrannou známku výstavy poštovních známek PRAGA 1998. Utratil za to ze svého asi tři tisíce korun a neudělal to s žádnými postranními úmysly, prostě chtěl zabránit, aby si tu značku zaregistroval někdo Jiný a ten pak organizační výbor třeba vydíral (což, Jak se psalo v novinách, byl tehdy zrovna módní způsob, tak si přijít k pěkným penězům). Přitom dal jasně najevo, že pokud se výstava uskuteční, dá jí tuto svou zaregistrovanou značku zdarma k dispozici a navíc umožní organizačnímu výboru, aby v podstatě zadarmo působil v prostorách jeho reklamního studia. A toto hezké gesto nezapadlo, naopak, když se o něm dozvěděli zastánci pořádání pražské výstavy ve vedení svazu, předseda, tajemník a někteří další funkcionáři, povzbudilo je v jejich úsilí a od té doby se věci přece jen obrátily k lepšímu. Především se 18. prosince 1996 podařilo uzavřít smlouvu mezi pořadateli výstavy, českou poštou a Svazem filatelistů, která umožnila zahájit financování přípravných prací. A neméně šťastné bylo, když se podařilo uzavřít smlouvu na finančně únosný pronájem prostor v tehdy nově zrekonstruovaném Veletržním paláci. Díky úsilí předsedy SČF záštitu nad chystanou výstavou převzala FEPA, čímž výstava získala patřičný mezinárodní lesk. V té době se už příprav výstavy chopili profesionálově, kteří přes krátký termín odvedli dobrou práci a výstava Je prakticky hotová. Ale nemělo by být přitom zapomenuto, že na samém začátku, v době, kdy pomyslné vážky rozhodování „pořádat – nepořádat“ nehybně visely v rovnováze, na misku ‚pořádat“ přidal svou zdánlivě nepatrnou a vlastně spíš symbolickou pomoc jeden konkrétní člověk (který navíc ani nestojí o to, aby byl jmenován) a tím napomohl věci rozběhnout správným směrem. Prostě, i malá a zdánlivě bezvýznamná myška může někdy být tím, kdo pomohl vytáhnout řepu, v našem případě pak rozběhnout přípravu výstavy. Dnes, v její předvečer, se tedy sluší onu ‚ myšku‘ alespoň pozdravit a poděkovat jí.
Vstupenky
Vstupné na výstavu činí 40 Kč, vojsko, zaměstnanci České pošty, členové SČF a členové Klubu Filatelie budou platit jen polovic – 20 Kč. Děti v doprovodu rodičů či v organizovaných skupinách a Invalidní občané mají vstup zdarma. Čtyřicetikorunové i dvacetikorunové vstupenky mají vždy dva útržky, levý platí do Veletržního paláce, pravý do Poštovního muzea. Vstupenky byly s dostatečným předstihem nabízeny v klubech SCF prostřednictvím novinkové služby a jejich předprodej zajištovaly i vybrané filatelistické přepážky české pošty. Vstupenky si Je možno samozřejmě zakoupit i přímo na výstavě – v pokladně Poštovního muzea i v pokladnách umístěných před vchodem do Veletržního paláce. Vstupenek bylo připraveno 60 tisíc kusů, z toho 20 tisíc čtyřicetikorunových a 40 tisíc dvacetikorunových, nikdo se tedy nemusí bát, že by se snad na něj nedostalo. Ať už jste si vstupenky koupili kdekoliv, pokud chcete na výstavu přijít se zlevněnou vstupenkou dvacetikorunovou, musíte se u vchodu prokázat zaměstnaneckým průkazem České pošty, členským průkazem SČF nebo (v našem případě) členským průkazem Klubu Filatelie.
Výstavní katalog
Bude tlustší, a tedy i dražší, než se původně předpokládalo. Jeho vice než 150 stran textu a barevných ilustrací bude ve 23 částech vedle tradičních výstavních informací (národní komisaři, Jury, vystavovatelé, exponáty atd.) obsahovat např. články Z historie výstav PRAGA (M. Langhammer), Z kaleidoskopu 80 roků (H. Hodková) , Den poštovní historie a Poštovní muzeum (P . Čtvrtník), Vzácné čs. známky (V. Houška) a Čechoslováci na Středním východě v letech 1940 – 1943 (V . Palkoska) , dále zde bude uveden aktualizovaný přehled klubů filatelistů SČF se jmény funkcionářů a mnoho dalších informací. Cena 220 korun (namísto původně ohlášených 130 Kč) se tedy snad nebude zdát přemrštěná , zejména uvědomíme-li si, že v každém katalogu bude vložen oficiální číslovaný příležitostný tisk České pošty s otiskem rytiny známky 1, 60 Kč z aršíku Výstava poštovních známek PRA GA 1955, Pot. č. 857, v modré barvě, s přeškrtnutou nominální hodnotou. Zajímavost i tohoto PT je, že jeho pořadové číslo je vytištěno v modré barvě, namísto dosud obvykle používané barvy černé. Náklad výstavního katalogu i PT je 20.000 kusu, vedle toho bylo zhotoveno dalších 1.200 PT nečíslovaných, které JSOU určeny pro reprezentační účely výstavy. Výstavní katalog bude v prodeji v pokladnách výstavy, tedy před budovou Veletržního paláce a v Poštovním muzeu.
Základem všeho je dobrý plán
Je zajímavou a v literatuře dávno popsanou skutečností, že návštěvníci podobných akcí, jako je naše výstava PRAGA, se v zásadě chovají několika modelovými způsoby. První skupina sestává z jedinců, kteří nadšeně a plni odhodláni prohlédnout si prostě všechno trpělivě začnou exponáty prohlížet jeden po druhém. Od Jednoho kraje sálu ke druhému, a stráví tím celý čas, který si na výstavu vyhradili. Tento způsob je možná vhodný pro génie obdařené absolutní fotografickou pamětí, našinec však asi tak po pátém až desátém rámu nutně musí přestat vnímat, co vlastně prohlíží, a exponáty mu splynou v monotónní šedivý pás. Tento druh návštěvníku je často vidět například v galeriích, kde ukázněně civí na každý vystavený obraz, aniž mají nejmenší šanci, aby si alespoň něco z těch stovek prohlédnutých zapamatovali. Druhou skupinu tvoří chaotici, kteří na výstavu vtrhnou Jako velká voda, bezcílně bloumají namátkou od exponátu k exponátu a i když třeba sbírají námět ryby na známkách, jako na potvoru na žádné nenarazí, a tak nejvíc času nakonec stráví u známek klasického Rumunska, které je ve skutečnosti vůbec nezajímají. Třetí skupinu tvoří shromažďovatelé upomínek. To je velmi rozšířená skupina, popsaná už ve třicátých letech Ervínem Hirschem. Tito lidé mají zvláštní schopnost upnout se zcela neomylně na tu z filatelistického hlediska největší pitomost, kterou lze na výstavě získat. Trpělivě stojí dlouhé fronty, aby si dali orazítkovat obludné filatelistické suvenýry, nejrůznější pamětní či upomínkové listy či naprosto přefrankované nebo naopak hluboko neofrankované obálky, které stejně z opatrnosti nakonec ani nesvěří poště k přepravě. To všechno s představou, že tohle přece jednou určitě bude mít velkou cenu, vždyť je to z výstavy PRAGA! Nad jejich výrobky si pak po létech mohou potomci jenom povzdychnout, kdyby tak dědeček nechal ty známky alespoň nerazítkované! A když pak náš hrdina získá všechny vytoužené suvenýry, odebere se do bufetu, dá si párek a pivo a své úlovky si zálibně prohlíží. Nejméně rozšířená JS pak skupina čtvrtá, sestávající z lidí, kteří dobře vědí, že vidět na výstavě úplně všechno prostě nejde a ani by to nemělo žádnou cenu . Jak správně podotkl Conan Doyle ústy Sherlocka Holmese, lidská paměť je jako půda domu, můžeme ji naládovat harampádím bez ladu a skladu, nebo sem můžeme promyšleně skládat věci podle určitého systému a pak snadno najít, co zrovna potřebujeme . Příslušníci této čtvrté skupiny si především koupí výstavní katalog, na pár minut si někde v klidu sednou a prohlédnou si seznam vystavených exponátů, rozhodnou se , co je nejvíc zajímá a co tedy chtějí vidět, vybrané exponáty si pozorně prohlédnou a inspirují se přitom pro vlastní sběratelskou praxi, samozřejmě sebou mají tužku a papír, takže si mohou udělat poznámky, pak si odešlou pár správně vyplacených celistvostí s frankaturami a razítky , které jim budou Užitečné do sbírky nebo se jim prostě líbí, prohlédnou si nabídku obchodníků, prolistují vystavenou literaturu v oboru, který je zajímá, nasají atmosféru výstavy, a když jim zbude trocha času, dají si v bufetu třeba i ten párek a pivo. Jakým návštěvníkem výstavy chcete být právě vy, to si musí rozhodnout každý sám. Když už však na výstavu pořádanou jednou za deset let přijedeme, možná by nebylo od věci udělat st malý plán, jak vidět přesně to, co mě nejvíc zajímá. Ona se ta půlhodinka studia výstavního katalogu určitě nakonec bohatě vrátí.
Veletržní palác
Velkým štěstím pro pořadatele výstavy bylo, když se jim podařilo pro expozici získat prostory v nově zrekonstruovaném Veletržním paláci. Tato nádherná, monumentální stavba, sama významná funkcionalistická architektonická památka, světlá, vzdušná, praktická a přitom nesmírně elegantní, bude pro ni skvělým rámcem a prostředím. Výstava bude umístěna v její levé části, ve velké dvoraně a přilehlých prostorách; podívejme se nyní, jak. Stojíme-li proti Veletržnímu paláci, vchod na výstavu najdeme až téměř v jeho levém rohu. Bude výrazně označen a také ozdoben vlajkami států, z nichž pocházejí vystavovatelé. Před budovou budou stát pokladny, v nichž se budou prodávat vstupenky. Kapacita výstavních prostor je značná, dva tisíce návštěvníků mezi exponáty a tisíc v přilehlých prostorách. Ale pokud by se stalo, že by nedostačovala zájmu, bude třeba chvíli před vchodem počkat. Vejdeme-li do budovy, projdeme dvěma otočnými turnikety, za nimiž nám bude odtržen kupon ze vstupenky, a ocitneme se v předsálí. Vpravo budou umístěny informační stánky organizačního výboru výstavy a Čedoku, vlevo WC, šatna, kde se budou odkládat tašky, pláště, hole a deštníky, a velká místnost s přepážkami a prodejními pulty České pošty. Proti ní Je pak vstup do velké dvorany, v níž bude na 1.500 výstavních plochách představeno 269 exponátů všech soutěžních tříd – národní, tentortální filatelie, poštovní historie, poštovních celin, aerofilatelie, tematické filatelie, maximafilie, fiskální filatelie, mládeže – a také nesoutěžní čestný dvůr a oficiální třída s exponáty České pošty a Slovenské pošty. V čestném dvoře výstavy můžeme například vidět asi nejslavnější a rozhodně historicky nejúspěšnější exponát československých známek z let 1918 – 1939 L. Pytlíčka ze Semil, ověnčený mnoha nejvyššími medailemi z řady světových výstav, dále exponát československá polní pošta na Sibiři 1914- 1921 J. J. Vernera z USA či Vývoj britských poštovních celin v letech 1840 – 1860 A. Hugginse ze Spojeného království (pan Huggins je předsedou mezinárodní jury výstavy PRAGA 1998). Pokud bychom však vchod do velké dvorany minuli, dojdeme ke stánkům Poštovní tiskárny cenin, SČF (na tomto stánku mohou zájemci získat informace o členství ve Svazu českých filatelistů a v Klubu Filatelie a případně si hned odnést přihlášky), ARGE Tschechoslowakei, organizačních výborů výstav IBRA a WIPA, které jsou všechny umístěny v předsálí, přímo proti vstupu do budovy.
Napravo na konci předsálí pak vstoupíme do další rozlehlé prostory, v níž budou umístěny stánky zahraničních poštovních správ (Albánie, Běloruska , Belgie, Faerských ostrovů, Itálie, Maďarska, Slovenska a Švédska) a obchodních firem (například výrobců filatelistických pomůcek a vydavatelů albových listů Leuchtturm, Lindner, Prinz. SAFE a Schaubek, vydavatelství katalogů Michel, pražské firmy Artphila a další. Na konci tohoto sálu pak bude průchod k bufetu; budete- li jej chtít navštívit, bude si třeba u pořadatele stojícího u tohoto průchodu vyzvednout návratku. Kudy se bude z expozice ve Veletržním paláci vycházet, to závisí na počtu návštěvníků, Pokud nedojde k nepředvídatelným návalům, bude to nejspíš opět hlavním vchodem, kterým jsme sem vešli. Pokud by však jeho kapacita nedostačovala, bude operativně zřízen východ některým vchodem vedlejším. Veletržní palác, to ale není jen výstava PRAGA, hned vedlejším vchodem se dostaneme do stálé expozice špičkových sbírek francouzského umění 19. a 20. století, evropského umění 20. století a českého umění z let 1900 – 1995. Zejména slavná kolekce obrazů francouzských mistrů, od romantických děl E. Delacroixe přes impresionistická díla Cézannova po obrazy Picassa, Braqua, Chagalia a dalších, určitě stojí za zhlédnutí. Pro nás, filatelisty, je expozice moderního umění ve Veletržním paláci obzvlášť zajímavá, vždyť řadu z vystavených děl dobře známe z ryteckých přepisů emisí Umění. Sbírka moderního a současného umění ve Veletržním paláci je otevřena od 10 do 18 hodin, ve čtvrtek až do 21 hodin; vstupné do stálých expozic činí 80 Kč, mládež do 15 let má vstup zdarma, snížené vstupné činí 40 Kč, každý čtvrtek od 18 do 21 hodin se vybírá jednotné vstupné 40 Kč.
Dětská pošta
Dětem a mladým filatelistům je na výstavě věnována velká pozornost, jeden z výstavních dnů, pátek, je dokonce přímo nazván Den mladých filatelistů. Zájem o mládež se však neomezuje jen na jediný den. Vedle soutěžní výstavní třídy mládeže, umístěné ve velké dvoraně Veletržního paláce, je dětem a mládeži věnována celá jedna část výstavy, nazvaná sekce mladých filatelistů – dětská pošta. Ta bude umístěna ve Veletržním paláci v prvním podlaží, nad prodejními stánky poštovních správ a obchodních firem. Otevřena bude každý den po celou oficiální otevírací dobu výstavy, to znamená ve čtvrtek od 11 do 18 hodin, v pátek a v sobotu od 9 do 18 hodin a v neděli od 9 do 15 hodin. Tatínkové a maminky tu mohou na chvíli nechat své děti a v klidu se věnovat prohlídce výstavy. Členové z kroužků mladých filatelistů zde budou dětem prakticky ukazovat, jak si sami můžeme sestavovat albové listy na určité téma, což je první krok k vytvoření filatelistického exponátu, budou tu probíhat zábavné filatelistické soutěže o ceny, děti si budou moci vyzkoušet některé praktické filatelistické činnosti, například hledání v katalogu či odmáčení známek, k dispozici budou i počítače, na nichž děti mohou hrát hry se zaměřením na filatelii, a Internet, na němž si mohou vyhledávat informace z našeho oboru. Minikino bude promítat krátké propagační filmy. V dětské poště si malí návštěvníci budou hrát na opravdové pošťáky, například budou na zásilky nalepovat cvičné známky a razítkovat je. Jistě mezi ně přijdou i významní tvůrci našich poštovních známek, aby s nimi pohovořil i a rozdali své autogramy. To je jistě atraktivní program, kterého by se určitě rádi zúčastnili i někteří dospělí filatelisté. Ty ale musíme v tomto případě zklamat – vstup sem je totiž povolen pouze dětem a mládeži!
Poštovní muzeum
Když se u příležitosti výstavy PRAGA 1988 před deseti lety otevírala nově zrekonstruovaná budova Poštovního muzea na pražském nábřeží v centru města, většina návštěvníků si odnášela dojem, že je to muzeum malé, ale mimořádně krásné. Na tomto hodnocení se za uplynulých deset let nic nezměnilo. Sama budova ze 16. století je významnou kulturní památkou, navíc mimořádně hezkou, a tak není divu, že se její vyobrazeni dostalo na poštovní známky, stejně jako nástěnné malby Josefa Navrátila z roku 1847, kterými jsou vyzdobeny výstavní salonky v prvním patře. Už jsme se zmínili, že v muzeu budou vystaveny exponáty jediné soutěžní třídy, filatelistické literatury, kterých bude bezmála stovka. To však neznamená, že by jeho prohlídka nebyla zajímavá a že bychom si na neměl i udělat čas. Jednak je taková přehlídka filatelistické literatury samozřejmě atraktivní sama o sobě, jednak v muzeu bude k vidění i řada jiných věcí. V přízemí, kde je instalován nový, moderní interiér, je vystavena prakticky kompletní sbírka československých poštovních známek z let 1918- 1992 včetně mnoha známých rarit. Vedle toho je možno zhlédnout expozici klasických poštovních známek evropských zemí od počátku jejich vydávání do roku 1914, vynikající sbírku staroněmeckých států z let 1849 – 1870 a slavnou sbírku ruských zemstev z přelomu 19. a 20. století. Přitažlivá je i specializovaná sbírka známek a celistvostí rakouské I. emise z roku 1850 a novinových Merkurů z roku 1851, včetně slavného osmdesátibloku modrého Merkura. Kolem jeho loupeže z Poštovního muzea před bezmála třiceti lety vznikly celé legendy, byly o ní napsány knihy a natočen dokonce i film. V přízemí muzea je umístěna i prodejna muzea nabízející poštovní známky a celiny ČR, suvenýry a doprovodné materiály k výstavám muzea, grafické listy umělců, které v muzeu vystavovali, a katalogy výstav muzea. V prvním patře, v levé části, najdeme už zmíněnou expozici filatelistické literatury se soutěžícími knihami příručkami, katalogy a časopisy, které zde nejen uvidíme: ale v které si v čítárně muzea můžeme i prolistovat a případně, pokud budeme mít čas a chuť, i přečíst a prostudovat. Bude zde rovněž instalován prodejní stánek firem POFIS a Filatelie Trojan, nabízející filatelistickou literatu.ru. V tomto stánku budou návštěvníkům výstavy k dispozici i soudní znalci Domu filatelie Prolil, kteří zde budou na požádání zdarma posuzovat pravost a odhadovat cenu přineseného filatelistického materiálu (podrobněji o tom hovoří ve zvláštní kapitolce). Na stánku zájemci mohou získat i informace o členství ve Svazu českých filatelistů a v Klubu Filatelie a případně si hned odnést přihlášky. V chodbě naproti schodišti si můžeme pohlédnout výstavku propagačních materiálů předchozích výstav PRAGA, vpravo se pak nachází již zmíněná studovna, naproti ní pak místnost s příležitostnou přepážkou české pošty. WC pro návštěvníky je uprostřed, naproti schodišti. V pátek 11. 9. v 10 hodin se v muzeu uskuteční setkání zahraničních sběratelů československých známek, sdružených v německé ARGE. V neděli 13. 9. v rámci Dne poštovní historie pojede mezi Veletržním palácem a Poštovním, muzeem historický poštovní dostavník, který poveze vítěze dětské soutěže o nejhezčí návrh na dětskou poštovní známku.
Výstavní emise
K propagaci výstavy PRAGA 1998 a také k jejímu financování byly v letech 1997 a 1998 vydány čtyři emise poštovních známek, 8 dopisnic, jedna obálka s natištěnou známkou a jeden aerogram. Ze známkových emisí to jsou – aršík se dvěma známkami 15 Kč Praha stověžatá, známka 12,60 Kč Tradice české známkové tvorby (v archové a sešitkové úpravě), aršík se dvěma známkami 30 Kč Historie výstav PRAGA a dvě známky emise Umělecká díla na známkách (22 Kč F. Kupka a 23 Kč P. Gaugin). Z dopisnic pak 4 Kč Mostecká věž, 6 Kč Dostavníková pošta, 7 Kč 50. výročí letu Praha- Tel Aviv, 4 Kč Poštovní muzeum, 4 Kč Veletržní palác, 4 Kč Den poštovní historie, 6 Kč Den československé a české filatelie a 6 Kč Balonová pošta. Obálka s natištěnou známkou – 4,60 Kč Merkur, patron poštovnictví a konečně aerogram s natištěnou známkou 8 Kč. Vedle toho vyjdou i dvě dopisnice s přítisky – 4 Kč Dětská pošta a 6 Kč Olympijský den. Všechny tyto emise budou na výstavě nabízeny v prodejnách České pošty ve Veletržním paláci i v Poštovním muzeu.
Příležitostná razítka
V době konání výstavy bude používáno 8 příležitostných poštovních razítek: Praha 7 – Veletržní palác; 10. – 13.9. 1998 Praha 7 – Dětská pošta; 10. – 13.9. 1998 Praha 7- Balonová pošta; 12.9. 1998 Praha 7- Den čs. a české filatelie, FIP a FEPA; 12.9. 1998 Praha 7 – Olympijský den; 12.9. 1998 Praha 7 – Den poštovní historie; 13.9. 1998 Praha 7 – Dostavníková pošta; 13.9. 1998 Praha 1 – Poštovní muzeum; 10. – 13.9. 1998 K jejich získání není třeba stát žádné dlouhé fronty u příslušných poštovních přepážek, každé razítko totiž bude mít svou zvláštní poštovní schránku, umístěnou ve Veletržním paláci u přepážek České pošty, do níž stačí vhodit svou připravenou a správně vyfrankovanou korespondenci. Příležitostná razítka jsou oblíbeným objektem zájmu návštěvníků každé filatelistické výstavy už od nepaměti. Když už však vynaložíme čas, úsilí i peníze, abychom je získali, vynasnažíme se alespoň, aby to bylo na skutečně filatelisticky hodnotných celistvostech. Z historie víme, že naprostá většina otisků příležitostných razítek je provedena na nejrůznějších suvenýrech, jejichž filatelistická i tržní cena je v budoucnu obvykle ne patrná. Zájemcům o problematiku příležitostných razítek, doporučuje dnešní rubriku Malá škola filatelie, v níž přinášíme na toto téma článek F. Crhy Jak na příležitostná razítka PRAGA ’98?
Autogramiáda
V pátek 11.9. bude v průběhu dne ve Veletržním paláci probíhat autogramiáda osmnácti významných tvůrců našich poštovních známek. Zúčastnit se jí mají takové osobnosti, jako Jan Sol pera, Alfréd Fuchs, Václav Fajt, Libuše a Jaromír Knotkovi, Adolf Born, Josef Herčík, Bohumil Šnejdar, Karel Franta, Jiří Bouda, Karel Dvořák, Jaroslav Fišer, Martin Srb, Miloš Ondráček, Bedřich Housa, Oldřich Kulhánek, Josef Liesler a Vladimír Suchánek (autory uvádíme v pořadí, jak nám je sdělil organizační výbor výstavy). Možnost vidět na vlastní oči tyhle slavné výtvarníky, rytce a grafiky, z nichž někteří jsou už doslova žijícími klasiky naší známkové tvorby, bychom si určitě neměli nechat ujít. A pokud budeme chtít získat jejich podpis, bylo by dobré předem si připravit vhodný filatelistický materiál z jejich tvorby (FDC, celiny, nálepní listy, někdo si dá podepsat i třeba okraj aršíku či malého přepážkového listu), jako improvizovaný památníček je možno použít i výstavní katalog. Organizátoři výstavy asi ještě přesně nevědí, v kolik hodin ten který tvůrce bude mít čas na výstavu přijít, takže se tu nejspíš v průběhu dne všichni postupně vystřídají.
Znalecké odhady
Na výstavě si návštěvníci také mohou dát bezplatně posoudit pravost a jakost poštovních známek a dalšího filatelistického materiálu a odhadnout jeho cenu. To budou provádět tři soudní znalci z Domu filatelie Prolil – František Beneš, Vladimír Dražan a Pavel Pažout. Obrátit se na ně můžete ve stánku firmy Prolil v Poštovním muzeu nebo přímo v nedaleké prodejně Prolil u. Znalci zde budou působit po celou dobu výstavy, od čtvrtka do neděle, s výjimkou sobotního dopoledne, kdy budou přítomní na aukci Profilu v Parkhotelu. Je jasné, že při takovémto způsobu posuzování není možno na počkání řešit všechny složité otázky pravosti nebo odhadovat cenu obsáhlých sbírek celého světa. Tato bezplatná služba je určena spíše k rychlé informaci o ceně předloženého filatelistického materiálu, u jednodušších případů i k určení jeho pravosti. U větších sbírek a ve složitějších případech je výhodnější sjednat si se znalci konzultaci předem, na jiný termín, mimo dobu konání výstavy.
A to není všechno
I když jsme už zmínili dlouhou řadu výstavních akcí, zdaleka jsme je ještě neuvedli všechny. Pro ilustraci se tedy alespoň telegraficky podívejme na jeden ze čtyř výstavních dnů, třeba na sobotu 12.9. Mimo všechny v tomto článku už jmenovitě uvedené akce, které se v sobotu budou konat, ve Veletržním paláci od 10 do 12 hodin proběhne setkání jury s vystavovateli, tentýž den je nazván Den filatelie, FIP a FEPA, což připomene i příležitostné razítko, v nedalekém hotelu Belvedere pak od 8.30 hodin proběhne Český Olympijský den s přednáškou OH v Amsterodamu 1928, autogramiáda českých olympioniků se koná od 12 hodin ve Veletržním paláci, v aule Pedagogické fakulty University Karlovy v ulici M.D. Rettigové se od 14 do 18 hodin bude konat Mezinárodní kongres sběratelů československých a českých známek, v 17 hodin bude na Letenské pláni startovat balon přepravující poštu (autopošta bude na Letné v provozu už od 10 hodin) a od 20 hodin proběhne v Národním domě na Vinohradech slavnostní rozdílení cen. A to ne mluvíme o tom, že v tentýž den od 9 do 17 hodin pořádá Poštovní přepravní centrum v Praze 10, Malešicích, Sazečská 7, den otevřených dveří s prohlídkou přepravního centra, k čemuž bude k dispozici příležitostné razítko. Zdá se tedy, že bude z čeho vybírat, co říkáte? A už jenom na úplný okraj – v Lobkovickém paláci na Pražském hradě bude od 4.9. do 4.10. probíhat souběžná výstava Nejstarší kolky na území českých zemí 1686-1854. K výstavě PRAGA 1998 bude také vydána pamětní stříbrná medaile s logem výstavy a Merkurem, patronem poštovnictví, kterou razila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou. V _prodeji bude ve stánku české bižuterie a ve stáncích České pošty ve Veletržním paláci za 800 Kč. Podrobný každodenní program výstavy bude uveden na informačních tabulích umístěných ve výstavních prostorách.
VIP a spol.
Tak jako na každé podobné významné události, i na výstavě PRAGA budou probíhat akce, které nejsou určeny všem návštěvníkům- dostat se na ně lze jen se zvláštní pozvánkou. Účastní se jich třeba vystavovatelé (např. palmáre), významné osobnosti a čestní hosté – tak zvaní VIP (např. slavnostní otevření výstavy) a podobně. Protože nás, obyčejných smrtelníků, se vlastně ani moc netýkají, zmíníme se o nich jen stručně. O slavnostním zahájení výstavy ve Veletržním paláci ve čtvrtek 10.9. v 10 hodin jsme se už zmínili. Pásku by tady měli společně přestřihnout kancléř prezidenta republiky I. Medek, ministr dopravy a spojů A. Peltrám a primátor hlavního města Prahy J. Koukal. Ve stejný den se ve Veletržním paláci od 20 do 22 hodin bude konat slavnostní recepce k zahájení výstavy. V sobotu 12.9. se v Majakovského sále v Národním domě na Vinohradech od 20 hodin uskuteční závěrečné slavnostní palmáre. To, že se na tyhle akce většina z nás nedostane, nás zas tak moc mrzet nemusí. Jaké to tam bude? Nejspíš takové, jak to známe z televizního Zita. A kdyby někdo po podobných večírcích přece jen mimořádně toužil, nejsnadnější cestou asi je stát se úspěšným vystavovatelem nebo jurymanem, a pak už pozvání prší sama.
Co má největší cenu?
Není to tak dávno, kdy k nákupu nedostatkového zboží člověk potřeboval pořádný kus štěstí nebo raději pořádnou protekci, kdy i s penězi v hrsti se pomalu musel doprošovat, aby mu v obchodě něco laskavě prodali. Nebylo to vlastně ani nakupovaní v pravém slova smyslu, daleko spíš šlo prostě o shánění. Ani ve filatelii nebylo na trhu vlastně žádné pořádné zboží, a když už se náhodou vynořila lepší známka, okamžitě ji někdo koupil a zase se za ní zavřela voda. I obyčejné hawidky byly nedostupným luxusem a na albové listy se stály dlouhé fronty. Tak tyhle doby jsou už naštěstí dávno pryč. Dnes je i ve filatelii obvykle všeho dost a záleží na jediném – zda na to máte peníze. Jenom na samotné výstavě bude 18 prodejních stánků obchodníků a zahraničních poštovních správ- 17 ve Veletržním paláci a i v Poštovním muzea dále řada prodejních přepážek České pošty. Vedle toho je v Praze nejméně deset dalších filatelistických obchodů, které budou mít většinou otevřeno i v sobotu a v neděl i. V průběhu výstavy bude na Výstavišti probíhat prodejní výstava Sběratel, na níž mají být nabízeny i poštovní známky. Jsou tu i burzy, o nichž se můžeme dočíst v pravidelných inzertních rubrikách Filatelie. Prostě desítky a desítky obchodníků, od největšího Domu filatelie Prolil po posledního stolkaře na burze, se budou určitě předhánět, aby právě vás získali jako zákazníka. Jen ať se snaží! Ať nabízejí slevy, bonusy a různé výhody! A my si můžeme vybírat. Můžeme posuzovat, jak se k nám ten který obchodník chová, co nám nabízí a jestli bychom totéž jinde nepořídili výhodněji. Takže na otázku, co má největší cenu? Můžeme jednoznačně odpovědět- vaše peníze!
Aukce
Oficiální aukčním domem výstavy je pražská firma Profil. Její mezinárodní aukce poštovních známek proběhne v sobotu 12.9. od 9,30 hod. v hotelu Parkhotel v Praze 7, Veletržní 20, v bezprostředním sousedství Veletržního paláce. Aukční katalog byl přílohou srpnového čísla Filatelie a členové KF jej obdrželi zdarma poštou, ostatně zájemci si jej mohou koupit v Profilu a u dalších filatelistických obchodníků. Nabídka na této aukci bude skutečně mimořádná, mimo Jiné tu budou nabídnuty všechny tři nejvzácnější československé známky – chybotisk 50/50 z roku 1927 a obě hodnoty 4 K a 10 K znak z emise Pošta československá 1919 na žilkovaném papíře. Z celkem 322 položek tu bude dále několik unikátů a řada rarit z období ČSR I a zajímavé aukční losy z ČSR II i ciziny. Bude zajímavé sledovat, Jakých cen dosáhnou položky, které v řadě případů vlastně v posledních padesáti letech nebyly ani nikdy veřejně prodávány. Aukční losy si bude možno prohlédnout v pátek 11. záři od 10 do 12 a od 13 do 18 hodin v Domě filatelie Prolil v Praze 1. Klimentská 6, v bezprostřední blízkosti Poštovního muzea. Další prohlídka bude v den aukce od 8,30 hod. přímo v aukčním sále. Veškeré informace o aukci je možno získat na pražském telefonním čísle 2481 0195.
Jízda historickou tramvají
Každou sobotu a neděli vždy od 14 do 1 9 hodin Jezdí centrem Prahy historická tramvaj s číslem 91. Asi čtyřicetiminutová okružní jízda začíná vždy v každou celou hodinu na Výstavišti, potom tramvaj Jede kolem Veletržního paláce na nábřeží, Malou Stranu, kolem Národního divadla a přes Václavské náměstí zpět kolem Veletržního paláce na Výstaviště. Jízdné či nf 15 Kč , pro děti do 10 let, občany ČR starší 70 let. vojáky do hodnosti četaře a invalidy Jen 7 Kč. Jízdenky se kupují přímo v tramvaji. Pro nás nejbližší stanice této historické tramvaje je v bezprostřední blízkosti Veletržního paláce, před hotelem Parkhotel; tramvaj tu staví vždy ve 2, 3, 4, 5, 6 a 7 hodin odpoledne, zpátky pak přijede o zhruba tři čtvrtě hodiny později. Tahle bezkonkurenčně nejlevnější okružní jízda Prahou potěší nejen děti, ale i pamětníky, vždyť kde ty časy jsou, co jsme právě takovou historickou tramvají za mladých let v Praze jezdívali…
Výstaviště ve Stromovce
Nedaleko Veletržního paláce, doslova Jen několik minut pěšky, leží největší pražský park Stromovka a v něm i pražské Výstaviště – dříve Park kultury a oddechu Julia Fučíka. Výstaviště naši filatelisté samozřejmě dobře znají, vždyť se tu konaly všechny čtyři předchozí světové výstavy poštovních známek PRAGA – od roku 1962 do roku 1988. Tentokrát je sice výstava PRAGA jinde, ale Výstaviště můžete klidně navštívit také. Koná se tu totiž celá řada akci, které možná zaujmou vaši manželku či přítelkyni, děti nebo vnoučata, a přinesou Jim tak vítané rozptýlení, zatímco tatínek či dědeček bude trávit dlouhé hodiny v pro ně nudné výstavní expozici. Areál Výstaviště Je otevřen ve všední dny (mimo pondělí od 14 hodin, v sobotu a v neděli od 10 hodin, vždy až do ukončení programů (to prakticky znamená do půlnoci). Ve všední dny je vstup do areálu zdarma, o víkendu dospělí platí 10 korun, děti do 6 let a důchodci nic. A jaké atrakce tu na nás čekají? Pro děti je v dolní části výstaviště trvale v provozu Jakási miniaturní Matějská pouť s horskou dráhou, autodromy, poníky, střelnicemi, strašidelným hradem, kolotoči a nejrůznějšími hracími automaty. V sobotu a v neděli od 11 do 17 hodin v pavilonu Dětský svět probíhají různé soutěžní pořady o ceny. Pro uměnímilovné zájemce Je hned u vchodu otevřeno lapidárium Národního muzea s expozicí českého kamenosochařství 11.- 19. století, či slavné Maroldovo panorama bitvy u Lipan. Divadlo Spirála hraje slavný muzikál Evit a (úterý- pátek od 19 hod., sobota od 15 a od 19 hod., neděle od 15 hod., ceny vstupenek od 350 do 490 Kč, důchodci a děti do patnácti let polovic). Známá Křižíkova fontána uvádí ve všední dny od 20, 21, 22 a 23 hodin a o víkendech navíc i od 15 a od 17 hodin hudební pořady- od vážné hudby přes hudbu populární až k muzikálům pro děti (vstupné od 60 do 160 Kč). Od 10. do 13.9. bude na Výstavišti probíhat i výstava hodinek a šperku Complet, od 11. do 13.9. pak Mezinárodní prodejné výstava poštovních známek, minci, telefonních karet, minerálu a fosilií Sběratel (tato výstava sice nemá s výstavou PRAGA nic společného, ale to neznamená, že by nemohla být rovněž zajímavá). Pro milovníky vesmíru je zde ještě pražské Planetárium, ležící ve Stromovce těsně vedle Výstaviště.
Další atrakce pro celou rodinu
Praha samozřejmě skýtá mnoho dalších příležitostí pro zábavu i poučení členům naši rodiny, starším i mladým, aby se nenudili, pokud je vezmeme sebou a nebude je bavit trávit s námi na výstavě celý den. Kotva, největší obchodní dům v republice, Holešovická tržnice, jakési „břicho Prahy“ se svou obrovskou nabídkou všeho možného, abychom namátkou uvedli alespoň dva tipy z bezprostřední blízkosti výstavních prostor. Dále nejrůznější výstavy, muzea, divadla, biografy, okružní jízdy či vyhlídkové plavby parníkem. Ale hezky si to v Praze užít můžete i bez plné peněženky. Taková procházka po Karlově mostě, po Hradčanech, na Petřín či po Václavském náměstí nebo pohled na Prahu od Strahovského kláštera přece nic nestojí a přesto mohou být krásným zážitkem. Ostatně, ne nadarmo se říká, že nejlepší věci v životě jsou zadarmo.
Na shledanou na výstavě!
Účelem tohoto článku nebylo přesvědčovat přesvědčené- tedy ty, kteří jsou už rozhodnuti na výstavu přijet. Ani jsme nechtěli poučovat zkušené, dobře víme, že JSOU mezi námi pamětníci výstav minulých, Jedné, dvou, dokonce i všech od roku 1938, kdy byl název PRAGA poprvé pro filatelistickou výstavu použit. Stejně tak JSOU však mezi námi i filatelisté, pro které výstava letošní bude tou vůbec první, kterou navštíví. Pro všechny to pak bude po dlouhé době příležitost zúčastnit se filatelistické akce nejvyššího významu, nasát její atmosféru, vychutnat jedinečnost okamžiku. A pokud jste právě vy na výstavu jet nechtěli, nebo jste z jakýchkoliv důvodů byli ještě na vážkách, možná vám náš článek pomohl se rozhodnout. A také jsme jim chtěli přispět k tomu, abyste si z výstavy odnesli co nejvíc dojmů, abyste na ni rádi vzpomínali, aby se její návštěva stala hezkým zážitkem pro vás a třeba i vaši rodinu. Jet, nebo nejet – to si musíte rozhodnout sami. Ale pokud pojedete, těšíme se na vás!