PDF verze -> Rakouské známky 10k velký znak s přetiskem pc 1919 (PDF, 450 kB)
František Beneš
Od vydáni přetiskové emise POŠTA ČESKOSLOVENSKÁ 1919 uplynulo v loňském roce již 75 let. Zdálo by se, že za tak dlouhou dobu musí být toto dnes již klasické vydání zevrubně popsáno a prozkoumáno a k jeho jednotlivým hodnotám není, až snad na nepodstatné maličkosti, co nového dodat. Přes toto léta obecně přijímané mínění jsem se však ve své znalecké i obchodní činnosti přesvědčil, že skutečnost je jiná. Podívejme se blíže například na výplatní známku 10K fialová, velký formát, s obrazem znaku (Prof. Č. 51), a to speciálně z hlediska barvy (nikoliv formátu). Nejdříve spolu zalistujme v literatuře. Barvy této známky v ní byly v průběhu let popisovány různě.
Lešetický v Monografii PČ 1919 z roku 1920 popisuje tři barvy: tmavofialovou – autor výslovně uvádí „opravdu tmavá“ (Č. 21), světle fialovou – s odstíny (Č. 28) a světle fialovou na žilkovaném papíru (é. 32).
Hirsch a Franěk v knize Československé známky (1935) popisují tmavofialovou, světlefialovou a fialovou na žilkovaném papíru.
Kaplánek ve svém katalogu z roku 1931 popisuje světle fialovou na šedavém papíru (Č. 606), fialovou na šedavém papíru (č. 606a) a fialovou na žilkovaném papíru (Č. 610).
Ekstein ve svém katalogu z roku 1939 uvádí tmavofialovou na našedivělém papíru (Č. 243), dtto na nažloutlém papíru (Č. 243a), sytě fialovou na bílém papíru (Č. 243b), fialovou (č. 249) a fialovou na žilkovaném papíru (Č. 257).
Katalog Pofis z roku 1966 rozlišuje světle fialovou (Č. 51), tmavofialovou (Č. 51a) a fialovou na žilkovaném papíru (č. 51b), stejně jako Novotný ve Speciální příručce z roku 1970.
Katalog Pofis z roku 1982 (barevný) rozlišuje světle fialovou (é. 51), černofialovou (Č. 51a), tmavě fialovou (č. 51 b) a fialovou na žilkovaném papíru (č. 51c), stejně jako Specializovaná příručka z roku 1988.
Katalog Trojan 1994 rozlišuje fialovou (č. 511), černofialovou (č. 51Ia), tmavě fialovou (é. 511b) a fialovou na žilkovaném papíru (č. 51111).
Monografie čs. známek z roku 1971 popisuje světle fialovou, tmavě fialovou a fialovou na žilkovaném papíru.
Katalog Michel Ost 1995 uvádí tmavofialovou (Č. 54), fialovou (č. 58) a fialovou na žikovaném papíru (č. 62). Toto nejednotné rozlišování působí přirozeně problémy, protože stejná známka pak byla v průběhu doby různými autory a znalci popisována, označována a oceňována různým způsobem. Nejednotně používané popisy navíc nekorespondují s rozlišením původních rakouských známek (bez přetisku), jak je prováděno v rakouských, německých i našich katalozích. Přitom právě z tohoto rozlišení původních známek bez přetisku by měly údaje o známkách s pozdějším přetiskem PČ 1919 vycházet. Jak jsou tedy vlastně tyto původní rakouské známky popsány?
Ferchenbauer je v katalogu z roku 1990 uvádí v rámci jediného vydání, označeného Výplatní vydáni 1916/18 a rozlišuje Č. 203 – tmavofialová, Č. 2031- matně fialová (nejasný až rozpitý tisk), č. 207 – světle fialová a Č. 211 – fialová na žilkovaném papíru.
Katalog Austria Netto z roku 1994 uvádí tyto známky ve třech samostatných vydáních, a sice v roce 1916 Č. 203a – tmavofialová a Č. 203b – matně fialová, v roce 1917 G. 207 – světle fialová a v letech 1917/19 Č. 211 – (světle)fialová na žilkovaném papíru; podobně je popisuje i katalog Michel Österreich – Spezial 1994. Z Československé literatury např. Kolár v katalogu Rakouska z roku 1947 popisuje tmavofialovou (Č. 188) u níž v poznámce rozlišuje dva náklady – původní (jasný tisk) a pozdější (nejasný, rozmazaný tisk), dále fialovou (č. 196) a fialovou na žilkovaném papíru (Č. 200). Monografie z roku 1966 uvádí tmavě fialovou a světle fialovou. Jak došlo k tomu, že tyto známky s přetiskem Pč 1919 jsou popsány tolika rozdílnými způsoby? Víme, že vydání Pošta československá 1919 nebylo filatelistickou veřejností příznivě přijato. To se pak odrazilo i v tom, že jeho známky byly ze sběratelského i ze studijního hlediska tak trochu ve stínu oblíbených knihtiskových vydáni z let 1918 – 20 (Hradčany, TGM, Holubice, Osvobozená republika a Hospodářství a věda).
Když pak bylo nutno emisi Pč 1919 katalogizovat, přistupovali k ní někteří autoři rozpačitě a některé katalogy ji zpočátku dokonce přiřazovaly k revolučním přetiskům 1918. Nejčastěji ji stavěly na roveň Šrobárova žilinského vydání.
Při popisu jednotlivých hodnot autoři vycházeli ze zásady, že se jedná o československé známky, a v dobovém kontextu pochopitelná vlastenecká snaha odpoutat je zcela od jejich rakouského, resp. uherského původu vedla k tomu, že u známky 10K znak byl velký význam přikládán jednotlivým odstínům barev, které však vznikly v rámci jednoho vydání. Autoři katalogů se snažili rozlišit i barvy papíru, které u tohoto válečného vydání vykazuji značné rozdíly. Pro barvy známek byly zvoleny nešťastné české názvy, neodpovídající skutečnosti ani praxi zavedeně v Rakousku pro tytéž známky bez přetisku. Navíc sama vzácnost výskytu (Monografie uvádí náklad ‚1.175 ks světle fialové, 540 ks tmavě fialové a 12 až 14 ks fialové na žilkovaném papíru) většině sběratelů studium těchto známek neumožňovala. Za posledních pět let nám v prodejně Profil a v našich aukcích prošlo rukama téměř 300 kusů této známky v různých barevných odstínech (z toho 2 kusy na žilkovaném papíru). Na skladě máme k dnešnímu dni (23. února 1995) 86 kusů této známky. To je, myslím si, dostatečné množství k tomu, abychom mohli zformulovat určité závěry. Z hlediska barev by, podle mých zkušenosti, měl záznam v katalozích ČSR L vypadat takto:
| Kat. č. | Kat. č. Michel | |
| Profil | Popis známky 10K | pro původní zn. |
| 51. | světle fialová | (207) |
| 51b. | tmavě fialová – nejasný tisk | (203b) |
| 51c. | fialová na žilkovaném papíru | (211) |
Podle dosavadní znalecké praxe však byla v minulosti řada známek „tmavé fialová – nejasný tisk“ označena na zadní straně přídavnou značkou „světlá“, stejně jako známky skutečně světle fialové. Přitom první z nich je výrazně vzácnější než druhá.
Někteří sběratelé mají problém s rozpoznáním známek světle fialová a tmavě fialová· jasný tisk, protože zejména u tmavě fialové byly přetištěny kusy světlejších i tmavších odstínů. V tomto případě je třeba se poradit se znalcem. Každý zkušenější sběratel však může bezpečně rozpoznat známku tmavě fialovou – nejasný tisk, a to např. podle detailů v křídlech orlice. U nejasného tisku je plocha křídla slitá, u jasného tisku jsou dobře vidět jednotlivé linie rytiny. Dobrou pomůckou je srovnání s původními známkami bez přetisku, které jako srovnávací materiál mohou být samozřejmě i v horší kvalitě. V případě nejasností při
určování barvy této 1 OK známky s přetiskem PČ 1919 se členové Klubu Filatelie mohou osobně obrátit na Filatelistickou zkušebnu (Praha 1, Klimentská 6), kde jim bezplatně na počkání poradíme. Bohužel, podobně nepřesně je v čs. filatelistické literatuře popisováno více známek CSR 1., kdy některé údaje
byly bez kontroly tradičně přebírány z jednoho katalogu do druhého. Bylo by proto dobré společným úsilím znalců, publicistů a sběratelů postupně nahradit zastaralé informace novými, lépe odpovídajícími realitě.