František Beneš
Název emise: Rodina
Den vydání: 4. října 2017
Hodnota: 16 Kč; kat. č. 946 (ČP)
Rozměr známkového obrazu: 30 x 23 mm
Výtvarný návrh: Kristýna Valtrová
Rytina: Bohumil Šneider
Druh tisku: OTr černý, HT červený, béžový
Papír: fl-an-OF; Tisk: PTC Praha
Tisková forma: 2x 50
Náklad: 600 tis.
FDC: OTp v barvě černé
Tisk: PTC Praha; Náklad: 3.400
Velkých gest kolem sebe vidíme v posledních letech spoustu, ale já si více než mávání transparentem vážím drobné práce, činu, který nám jasně dává na vědomí, co si jeho autor myslí a za čím stojí. Za takový čin považuji vydání nové známky Rodina. Jsou na ní tatínek, maminka, syn a dcera, v razítku jejich pejsek a v kresebné výzdobě FDC je s nimi pod stanem i kočka. O čem se to tady mluví, diví se možná některý čtenář. Vždyť to je přece samozřejmá věc! A vidíte, není. Počítám, že v takové Kanadě by tuhle známku vypískali, pokud by vůbec mohla vyjít. Rodina už přece dávno není tatínek, maminka a děti, rodina mohou být dva tatínkové nebo dvě maminky nebo víc tatínků nebo víc maminek a někteří z nich mohou být ráno tatínek a večer maminka, jak mění vnímání své sexuální příslušnosti v průběhu dne… A těch možností je ještě mnohem, mnohem víc. Takže tuhle naši novou známku by považovali za šovinistickou, diskriminující a urážlivou, nemluvě o tom, že všichni zobrazení mají stejnou barvu pleti, z kresby na FDC je zřejmé, že ke všemu bílou! To by už těžko snášeli aktivisté i v geograficky mnohem bližších zemích a překvapuje mě, že zatím nejsou slyšet ti tuzemští.
I když nejsem příznivcem náboženství (a obecně je mi blízký Voltairův bonmot na toto téma), líbila se mi nedávná klidná a věcná poznámka Dominika Duky o většině, kterou umlčují menšiny. Každá doba má něco, ta dnešní přehnanou snahu o prosazení nejrůznějších práv, v mých očích někdy až obskurních, ale tak to v historii prostě chodí, kyvadlo se vychyluje na různé strany, ovšem po čase se zase zhoupne zpět.
Jako příznivec tradiční rodiny (o níž prý TGM řekl, že je základem státu – ale já tenhle citát v jeho díle nenalezl) mám tedy radost, že u nás – zatím? – taková známka může vyjít, a že nebudí pozornost a pohoršení, ale naopak je brána jako normální a téma dokonce jako trochu nudné. Beru to jako signál, že věci jsou u nás ještě v pořádku, protože, jak řekl Disraeli, co není nezbytné změnit, je nezbytné neměnit.
Zda všichni zúčastnění, zejména tedy Komise pro tvorbu emisního plánu ministerstva průmyslu a obchodu a Česká pošta, novou emisí úmyslně dali najevo svůj postoj, nebo téma a jeho ztvárnění prostě brali jako samozřejmé, je v podstatě jedno. Výsledek je v každém případě potěšující a povzbudivý.
Téma na novou emisi na komisi MPO předložil biskup Jednoty bratrské Jan Klas. Autorkou je Kristýna Valtrová, grafická designérka liberecké společnosti FS Interactive, vlastněné Jednotou bratskou. Jde o nové jméno v naší známkové tvorbě a mám radost, že do ní vstoupila v takhle sympatické souvislosti.