Články

PPM 2007 až 2017 – dnes už uzavřená kapitola v katalogu

František Beneš

Před dvanácti lety, 12. prosince 2007, se v pražském Vávrově domě konal první Den české filatelie. Byl tak položen základ tradice, kdy každý rok na sklonku podzimu zvou společně Poštovní muzeum, Svaz českých filatelistů a časopis Filatelie sběratele, aby jim představili badatelskou činnost prováděnou v muzeu a seznámili je s méně známými součástmi jeho sbírek. Zváni jsou všichni členové SČF a Klubu Filatelie, a to pozvánkami v jednotné grafické úpravě, lišícími se každý rok barvou. Autorem jejich podoby byl tehdejší šéfredaktor Filatelie Jaroslav Pítra, který byl původní profesí výtvarníkem. Jako ústřední motiv použil historický kočár na pozadí Hradčan z dobové pohlednice. Varianta pro členy SČF měla toto pozadí bezbarvé, naznačené jen obrysovou linkou, pro členy KF bylo plné. Hlavním pořadatelem každoročního Dne české filatelie je Česká pošta, s.p. – Poštovní muzeum, a tak je samozřejmé, že je logo pošty umístěno vlevo nahoře. Vpravo je pak logo SČF, časopis Filatelie je uveden ve třetí řádce záhlaví. Obě varianty pozvánky (pro SČF a pro KF) jsou dole uprostřed číslovány, každá ve své samostatné řadě. Vpravo dole je nažehlen úřední hologram České pošty, v místě určeném k odstřižení (kontrolní kupon). V katalogu Pofis byly pozvánky zařazeny do kapitoly Pozvánky Poštovního muzea (ve zkratce PPM) a každá z variant byla každoročně číslována samostatně – tedy od PPM 1 a 2 v roce 2007 po PPM 21 a 22 v roce 2017.
Continue reading PPM 2007 až 2017 – dnes už uzavřená kapitola v katalogu

Za Jiřím Majerem

František Beneš

Vážená redakce,
chtěl bych čtenáře časopisu Filatelie varovat před nebezpečným padělkem. V roce 2012 za mnou přišel pan Marek Noga z Kladna, že jeho strýček byl v legiích v Rusku a že si přivezl nějaké známky. Ukázal mi asi deset známek s přetisky Češskja počta, všechny byly na první pohled padělané. Vysvětlil jsem mu podrobně, proč je přetisk falešný a on mi řekl, že po jeho strýci tam ještě nějaké známky jsou a že mi je přinese ukázat. Vrátil se asi za 3 měsíce a přinesl zase asi deset známek. Přetisky byly mnohem lepší, bylo vidět, že moje „rady“ byly použity k vylepšení padělků. Řekl jsem mu jen, že přetisky jsou také padělané, už bez komentáře, a on odešel. V roce 2014 jsem pana Nogu zahlédl na burze ve Strašnicích, po chvilce ke mně přišel starší pán a přinesl mi 7 známek s přetiskem Češskja počta a chtěl je ověřit. Vzal jsem si známky domů, všechny přetisky byly opět padělané, na jejich zadní stranu jsem proto otiskl přídavnou značku PADĚLANÝ PŘETISK. Když jsem je ve středu stejnému člověku vracel, řekl mi, že jsem mu známky neměl označovat a že mne dá k soudu. Nic se ale nestalo. Připomínám, že tehdy jsem nebyl ještě členem Komise znalců SČF. Od té doby se na trhu vyskytly další exempláře. Continue reading Za Jiřím Majerem

120 h Hradčany stříbřitě šedá

František Beneš

Taky jste si všimli, jak bohatá je literatura zabývající se obrazem a zoubkováním známek, na rozdíl od té věnované jejich barvám? Je to pochopitelné, detaily obrazů a perforace lze snadno popsat a názorně zobrazit, zatímco s barvami je to jiné – jak je výstižně popsat a jak je bez zkreslení vyobrazit? Řadu pokusů podnikli už naši předchůdci, například pro odstíny známky 15 h Hradčany bylo v průběhu doby v literatuře používáno 21 různých označení! (většina z nich pak byla zase opuštěna) [1]. Ne tak rozsáhlé, ale o nic jednodušší je to i u dalších hodnot stejného vydání, například 5 V, 200, 300 a 1000 h, a především u hodnoty 120 h, která je z hlediska barvy dokonce nejzapeklitější.
Článek [2], který se podrobně zabýval rozlišením barev a rozpoznáváním padělků jejich odstínů u hodnoty 15 h Hradčany, čtenářům názorně ukázal, jak při obou těchto činnostech postupovat. S odstupem více než pěti let můžeme říci, že i díky němu zájem o vzácnější odstíny této hodnoty značně vzrostl a padělků na trhu výrazně ubylo; zásluhu na tom mají především sami sběratelé, kteří prověřují nebo nechávají prověřit, co kupují.
Stejný cíl má i článek dnešní, v němž chceme popsat odstíny a jejich padělky u hodnoty 120 h. Ta byla tištěna dvěma deskami a vydána jednak nezoubkovaná (93 % nákladu) a jednak s řádkovým zoubkováním o rozměru 11½ (7 % nákladu). Původní základní barva byla v průběhu doby v literatuře rozšířena o několik odstínů. Continue reading 120 h Hradčany stříbřitě šedá

Listárna

František Beneš

Vážení a milí čtenáři,

dnes se budeme věnovat tématu, které zajímá sběratele, kteří nemají tolik zkušeností s rakouskými známkami.

„Jsem sběratelem poštovních známek a celin ČSR I a rovněž jsem členem klubu filatelistů SČF KF 07-058. Mám i některé známky Rakouska od roku 1850. Mezi těmito známkami jsem nalezl známku, jejíž fotografii vám posílám. Domnívám se, že by mohlo jít o známku podle katalogu Michel Rakousko číslo 7 z roku 1851. Můžete mi, prosím, sdělit, zda skutečně jde o tuto známku? Pokud ano, jak bych měl dále postupovat? Velice děkuji za Vaši odpověď a radu a přeji krásný den, Milan Šimíček, Libhošť.“ Continue reading Listárna

K novému katalogu České republiky

František Beneš

Na obálce tohoto čísla Filatelie je vyobrazena nová příručka POFIS – Česká republika 1993 – 2019. Jde o její už deváté vydání, které se z původního jen několikastránkového rozsahu v roce 1994 rozrostlo na nynějších 320 stran! A mohlo by být ještě mnohem rozsáhlejší; že tomu tak není, za to vděčíme dvěma skutečnostem – první spočívá v úsporné a promyšlené grafické úpravě katalogových záznamů, jejíž základy položil Martin Trojan a nyní je už po řadu let rozvíjí Vladimír Münzberger, a druhá v rozumné míře obsažené specializace. Nemůžeme totiž zavírat oči před tím, že mnohdy až přebujelá snaha katalogizovat každou nepatrnou odlišnost na jedné straně sice těší zapálené specialisty a studijní sběratele, na straně druhé však odrazuje nové zájemce o sbírání. Kořeny to má v dávných dobách počátků našeho oboru, kdy ale známek vycházelo jen málo, a tak sběratelé měli dost času a chuti věnovat se jejich studiu. Dnes je situace jiná, každoročně vychází tolik novinek, že člověk musí sáhnout sakra hluboko do kapsy, aby si mohl obstarat jen to, čím nás zásobuje pošta, natož aby všechny ty soutisky, varianty kuponů, nejrůznější malé přepážkové listy a polohy listů sešitkových sbíral ještě s mikroskopickými odlišnostmi, které navíc musí draze platit jejich „objevitelům“. Proto se v katalozích a příručkách Pofis tradičně snažíme o udržení rozumné míry rozsahu specializovaných údajů. Těch jsme do nového vydání doplnili řadu, ale vždy jde o odlišnosti významné, a především viditelné pouhým okem.

Continue reading K novému katalogu České republiky