Články

Jsem ražen ze slovenského kovu (1 265KB)

František Beneš

Není obvyklé, aby ohlas na článek vyšel v témže čísle časopisu. Tady se to stalo proto, že jsem se při psaní jednotlivých pokračování seriálu Některé etické a právní otázky v našem oboru radil se sběrateli a kolegy znalci, a když jsme narazili na zmínku o slovenské známce z roku 1995 k návštěvě papeže Jana Pavla II., ukázalo se, že o ní skoro nic nevíme. Proto jsem se pokusil shromáždit dostupné informace od filatelistů ze Slovenska, a aniž bych čekal na další číslo, rovnou vám je předkládám. Continue reading Jsem ražen ze slovenského kovu

Heydrichův aršík s razítkem – zatím jen na jeho obálce (727KB)

František Beneš

Pověstný aršík vydaný k prvnímu výročí smrti zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě obdrželi pozvaní účastníci vzpomínkové slavnosti – tryzny, konané v Německém (dnes Španělském) sále na Pražském hradě. O přítomných máme jasnou představu – samozřejmě především přední nacisté v čele se zastupujícím říšským protektorem SS Ober-Gruppenführerem Kurtem Daluege, Heydrichova vdova a členové jeho rodiny, a pak spousta vybraných kolaborantů – kompletní seznam pozvaných se ostatně dochoval. Když pak za dva roky čas trhnul oponou, nebyla účast na tryzně něčím, s čím by se šlo chlubit. Continue reading Heydrichův aršík s razítkem – zatím jen na jeho obálce

Dva případy „spojených typů“ spirál hodnoty 25 h Hradčany (727KB)

František Beneš

Od objevu odlišných typů čtvrté spirály u některých hodnot V. kresby emise Hradčany 1918/20 uplynulo už více než sedm desetiletí. Za tu dobu se staly pevnou součástí sbírek a exponátů, a protože byly svého druhu první, těší se dodnes nesrovnatelně většímu zájmu, než typy objevené a popsané později – byť se nacházejí u stejných hodnot. Se zájmem samozřejmě souvisí cena, a tak zejména u dvojic s typy spojenými nějakých pět setin milimetru čtverečního bílé či naopak zabarvené plochy může představovat rozdíl v ceně i v řádu desítek tisíc korun. A kde jde o peníze, tam je vždy třeba velká opatrnost.
Hrozí totiž nebezpečí, že může jít o nahodilou podobu typu (zalité místo či naopak nedotisk), nebo o typ dodatečně upravený (dobarvený nebo naopak proškrábnutý) – tedy padělaný. Oba tyto případy se z hodnot V. kresby vyskytují nejčastěji na fialové pětadvacítce, a na ní si je teď také ukážeme. Continue reading Dva případy „spojených typů“ spirál hodnoty 25 h Hradčany

Ukázka ze sbírky dávného pošťáka – filatelisty (836KB)

František Beneš

Mezi filatelisty se už od pradávna vyskytovali i pracovníci pošty, za císařství a za první republiky byl asi nejznámějším poštovní oficiál J. Lešetický, po druhé světové válce zase pracovník pražské hlavní pošty K. F. Pešák, v sedmdesátých a osmdesátých letech úředník ministerstva spojů A. Mysliveček a příkladů bychom mohli uvést mnohem více. Jedno jméno z těch už pozapomenutých si dnes připomeneme. Continue reading Ukázka ze sbírky dávného pošťáka – filatelisty

Některé etické a právní otázky v našem oboru (5) (1.291KB)

František Beneš

V minulém pokračování našeho seriálu jste se mohli seznámit s protokoly a záznamy z konce 70. let, souvisejícími s případy krádeží známek a makulatury v tiskárně známek, na něž se přišlo v souvislosti s vyšetřováním výskytu nevydaných aršíků L. Svoboda s prezidentskou standartou, a dále s protokoly souvisejícími s výrobou a prodejem takzvaných Lojdových patisků – ty si dnes ukážeme. Continue reading Některé etické a právní otázky v našem oboru (5)

Jaroslav Goldschmied: 125 – 90 – 60 (201KB)

František Beneš

Tři čísla uvedená v titulku nejsou míry, ale jubilea, která si letos připomínáme v souvislosti s životem a tvorbou „dělníka rytiny“, jak byl někdy nazýván, prvního českého tvůrce, který ryl poštovní známky do oceli, Jaroslava Goldschmieda. Jeho dílo na poli grafickém je dosud známo jen zčásti, a ještě méně se toho ví o jeho osobním životě a o prostředí a okolnostech, v němž a za nichž tvořil. Nepochybně to souvisí se skromností, která byla jeho výraznou vlastností, a s láskou k práci, která ho naplňovala natolik, že necítil potřebu se prosazovat. Continue reading Jaroslav Goldschmied: 125 – 90 – 60

Znalecké značky: vznik – používání – konec (201KB)

František Beneš

Naprostá většina znalců v našem oboru používá při ověřování známek a dalších materiálů znalecké značky. Ty se dělí na dvě hlavní skupiny – značku obsahující jméno znalce, a značky přídavné, jimiž jsou na ověřovaný materiál uváděny důležité doplňující informace. Sběratelé se obvykle setkávají s otisky těchto značek, aby však mohly vzniknout, musejí samozřejmě existovat i značky kovové, vlastně jakási miniaturní razítka. Jejich používání je důležitou součástí znalecké práce, a proto si o nich dnes řekneme více. Continue reading Znalecké značky: vznik – používání – konec