František Beneš
Už se stalo vlastně tradicí, že na výstavách PRAGA se největšímu zájmu návštěvníků těší nejslavnější světové rarity, tedy první známky ostrova Mauritius s nápisem Post Office. Na jejich zhlédnutí jsou ochotni vystát dlouhé fronty, jak jsme mohli vidět před deseti lety i na výstavě letošní.
Minule šlo o exempláře z britské královské sbírky, letos byl vystaven v současnosti největší soubor na světě, pocházející ze sbírky českého filatelisty.
Modrého a červeného Mauritia Post Office je však možné vidět i bez čekání, prakticky kdykoli a dokonce zcela zdarma! Bohužel však ne u nás, ale v Londýně, konkrétně v Britské knihovně, která je největší institucí svého druhu v Evropě a druhou největší na světě, po Knihovně Kongresu USA. Britská knihovna spravuje více než 150 milionů položek a uvádí se, že jich každoročně přibudou další tři miliony! Jde samozřejmě především o knihy, od nejstarších po současné. Ty nejvzácnější jsou spolu s významnými rukopisy vystaveny v galerii nazvané Poklady Britské knihovny.
Pro nás je však obzvlášť zajímavé, že knihovna spravuje i obsáhlé filatelistické sbírky, které získala mnohdy dary a odkazy významných filatelistů. Základem je sbírka Tomáše Taplinga získaná v roce 1891. Tapling byl vedle Ferraryho nejvýznamnějším filatelistou 19. století a díky rodinnému jmění se mu podařilo získat neopakovatelný soubor, který odkázal Britskému muzeu a nyní se nachází v Britské knihovně.
Jeho součástí jsou i obě legendární mauritijské známky, modrá neupotřebená a červená na “plesovém“ dopisu.
Část filatelistických sbírek je v Britské knihovně vystavena. Jsou umístěny ve vysouvacích rámech, které známe i z pražského Poštovního muzea. V „Taplingově části” jeden z rámů obsahuje čtveřici listů věnovaných prvním mauritijským emisím, z nichž jsou pro nás nejzajímavější dva horní: Vlevo je vystaven originál vyúčtovalní rytce Barnarda za vyrytí a vytištění známek první emise (Post Office), který ve vládním archivu na Mauritiu objevil major Evans, odvezl jej do Londýna a v roce 1898 daroval Britskému muzeu. Jde o klíčový důkaz, že známky s nápisem Post Office jsou skutečným prvním vydáním na ostrově. Vpravo je pak list s plesovou obálkou se známkou 1 pence, objevenou rovněž Evansem na Mauritiu, pod ní je pak dvoupencová modrá známka stejného vydání, kterou Tapling získal výměnou za afghánskou známku od Ferraryho.
Obě tyto rarity si můžete v klidu prohlížet libovolně dlouho – když jsem tu byl letos v červnu já, k mauritijským známkám se nikdo ani nepřiblížil, ojedinělí zájemci se věnovali spíše těm z jejich zemí, vystaveným na jiných rámech. Potěšitelné bylo, že se tu postupně zastavilo několik školních výprav, i ty se však zajímaly o známky jiných zemí. Živý provoz v uličce způsobovalo spíše vedlejší bistro, kam mnozí návštěvníci knihovny mířili na kávu a sendvič.
Filatelistická sbírka Britské knihovny je úžasná – a to pro její neobyčejnou rozsáhlost je z ní vystavena jen malá část! Marně jsem proto hledal převrácenou Jenny a některé další rarity vyobrazené sice na poutačích, ale momentálně se nacházející v depozitáři. I tam je však možné nahlédnout – zájemcům o studium to knihovna umožňuje (tolik času jsem však tentokrát neměl).
Tak jsem se alespoň vyfotografoval s tiskovým lisem, na němž byly zhotoveny první známky světa – britské černé jednopenyovky z roku 1840 -, který je tu rovněž vystaven.
Britskou knihovnu můžete navštívit téměř kdykoli, mimo Vánoce a Nový rok má otevřeno sedm dní v týdnu (bl.uk/visit/opening-hours) a vstup je zdarma
František Beneš