Nenápadný půvab provozních nálepek pošty
František Beneš
Všichni je známe nebo o nich alespoň víme, někteří je máme ve sbírce použité na celistvosti, ale hlouběji (tedy, pokud vím) se o ně vlastně příliš nezajímáme. Výjimkou je hrstka nadšených badatelů, z nichž někteří (například V. Nebeský, D. Brabec, V. Malovík a T. Šilhán) se o své poznatky různými formami dělili a dělí s ostatními sběrateli. K nim bych se nyní chtěl alespoň trošku připojit i já.
Skupina provozních nálepek pošty je široká, já se dnes z ní chci zaměřit především na nálepky používané na zásilky došlé do ČSR ze zahraničí, které byly z různých důvodů jako nedoručitelné poštou vráceny odesilateli. Podrobné pojednání o nich zveřejnil D. Brabec ve Filatelii 19-21/1985 (je dostupné např. na www.filaso.cz). Uvádí v něm i označení jednotlivých nálepek vytištěné na dolním okraji jejich archu (označení tiskopisu je umístěno vlevo, u některých je navíc vpravo další označení tiskárny). Konkrétně je rozepisuje u těch s označením tiskopisu 11-023 (s písmenem A – H), používaných po roce 1960 (v jednom případě v r. 1955), u starších jsem takový podrobný výčet označení nenalezl.
Do podzimní aukce Profil byl přihlášen soubor starších vydání nálepek v celých arších, a tak máme příležitost se seznámit s jejich podobou, označením a některými výrobními a deskovými vadami. Nejde přitom o kompletní soubor, i tak nám ale pomůže rozšířit dosavadní poznání. Obrázky jsou řazeny podle písmen (A – CH) a v jejich rámci podle údaje o době vydání. Na jejich příkladu chci současně ukázat, že tyto nálepky lze sbírat generálně, specializovaně i studijně.
Vedle nálepek určených na dopisy vracené do zahraničí používala čs. pošta velký počet dalších, s mnoha druhy určení. Významnou a oblíbenou skupinou jsou nálepky na letecké zásilky, o nichž připravuje článek badatel Tomáš Šilhán. My se dnes ještě krátce podíváme na nálepky používané v případě nedostatečného vyplacení zásilky a na nálepky vyzývající adresáta, aby odesilateli oznámil svou správnou adresu nebo PSČ. I ty měly předepsanou podobu, byly tištěny v malých arších a opatřeny na okraji evidenčním číslem tiskopisu.
Jak jsem řekl už v úvodu, cílem tohoto článku nebyl přesný výčet provozních nálepek pošty určených pro listovní zásilky vracené do zahraničí a těch vyzývajících adresáta ke sdělení přesné adresy odesilateli. Chtěl jsem v něm hlavně upozornit na často opomíjenou oblast materiálů úzce souvisejících s poštovním provozem, která má na rozdíl od poštovních známek ze stejné doby jednu významnou výhodu: Do vzniku, výroby a používání těchto nálepek nezasahovali filatelisté, takže k nim svým způsobem můžeme přistupovat obdobně, jako je tomu u známek a celin klasického (rozuměj předfilatelistického) období. Nálepkám a celistvostem s nimi se navíc věnuje jen hrstka sběratelů, takže je značná naděje, že noví zájemci o ně mohou při troše úsilí a štěstí vybudovat zajímavou a hodnotnou sbírku, při jejíž tvorbě mohou uplatnit i výsledky vlastního výzkumu – jde totiž stále o pole značně neprobádané. Přitažlivost tohoto tématu navíc zvyšuje skutečnost, že jde o opravdový poštovní provoz, v němž se prakticky nevyskytují výrobky „z ochoty“ či jiné suvenýry. I tady si samozřejmě musíme dát pozor na padělky, které se občas vyskytnou v podobě „vylepšení“ celistvosti dodatečným dolepením nálepky, to však zkušenější sběratel jistě snadno odhalí. Posledním, a rozhodně nezanedbatelným důvodem, proč se provozním nálepkám pošty věnovat, je nízká cena, za kterou je stále možné je získávat. To ale nemusí platit věčně, stoupne-li počet jejich sběratelů, ceny zajímavějších položek (zejména celistvostí a krajových a rohových nálepek s čísly) samozřejmě vzrostou.
Na závěr ještě malá ukázka z dalších skupin provozních nálepek pošty (v tomto případě konkrétně balíkových), z nichž některé jsou přitažlivé i z tematického hlediska a je možné je využít ve sbírkách a exponátech. Přál bych si, aby i o nich Filatelie časem přinesla článek a přiblížila je tak čtenářům.