Archiv autora: František Beneš

PDF verze -> Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (I) (PDF, 2 489 kB)

František Beneš

Známka 15 h Hradčany 1918, Pot. Č. 7, patří ze studijního hlediska k nejsložitějším hodnotám své emise. Při jejím tisku bylo použito sedm (někteří autoři uvádějí, že možná i osm) tiskových desek, na nichž nacházíme vysoký počet deskových vad a spirálových i příčkových typů. Při její perforaci byly použity tři druhy zoubkování (hřebe nové, řádkové a smíšené) a všechny jejich rozměry Vysoký náklad a dlouhá doba tisku pak způsobily, že se známka vyskytuje ve značném množství barevných odstínů. Známka byla vydána 7. června 1919 a platila do 30. dubna 1921. Její tisk byl zahájen 3. června 1919 a v průběhu doby bylo celkem vytištěno 1,166.500 přepážkových archů, to je 116,650.000 kusů známek (z toho 52,090.000 nezoubkovaných a 64,560.000 zoubkovaných) [1]. Nominální hodnota 15 h byla určena pro vyplácení dopisnic a pohlednic v tuzemském styku (od 15. 5. 1919 do 14. 3. 1920) a jako taková byla tedy i jednou z nejběžněji používaných známek své doby. Continue reading Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (I)

PDF verze -> Aršík Picasso bez čísla (PDF, 845 kB)

František Beneš

Emise Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, Praha 1983, Pol. č. 2596 a A2597, byla dosud spíše na okraji zájmu specializovaných sběratelů. Známka 2 Kčs z této emise, s kresbou Picassovy holubice, byla tištěna čtyřbarevným ocelotiskem z plochých desek Jednak v malém přepážkovém listu o osmi známkách a jednak v aršíkové úpravě o čtyřech známkách. Jeden tiskový list obsahoval čtyři malé přepážkové listy, druhý tiskový list obsahoval čtyři aršíky. Jednotlivá pole přepážkových listu na tiskovém listu i jednotlivá aršíková pole lze rozeznat podle drobných deskových vad. Na známkách, PL a aršíku nebyly dosud v našich katalozích uvedeny žádné deskové vady ani jiné sběratelské zajímavosti. Aršík však Je pozoruhodný tím, že Je u něho použito knihtiskové číslování, provedené na jeho dolním okraji. Continue reading Aršík Picasso bez čísla

PDF verze -> Filatelistický pitaval (PDF, 845 kB)

František Beneš

Gluckselig, Josef: Filatelistický pitaval. Nakladatelství Kokos 1998. 363 strany, ilustr., váz. Cena 269 Kč. Kdo by neměl rád napínavé kriminální příběhy! A když jsou dokonce z filatelistického prostředí? Pak by taková kniha neměla chybět na nočním stolku žádného správného sběratele známek.

Josef Gluckselig takových příběhu sebral desítky a dohromady vydaly na docela tlustou knížku. Má podtitul „malá historie kriminálních činů kolem poštovních známek“ a setkáme se v ní třeba s tajemným a veřejně dokonce ani nikdy neodhaleným Mr. Johnem, úředníkem telegrafní přepážky britské pošty, umístěné v budově londýnské burzy cenných papírů, který na přelomu 60. a 70. let minulého století frankoval podávané telegramy padělanými jedno šilinkovými známkami a nahospodařil si tak pěkné jměníčko, s nímž zakrátko odešel na předčasný odpočinek. Jiní padělatelé a rozšiřovatelé padělku zase takové štěstí ne měli. V roce 1853 byla odhalena skupina tiskařů, kteří ve Veroně zhotovovali padělky známek první lombardské emise; její členové skončili s několikaletými tresty v rakouských žalářích. V kapitole Otazníky kolem vejprtských falz autor uvádí výsledky vlastního bádání o těchto populárních padělcích ke škodě pošty. Continue reading Filatelistický pitaval

PDF verze -> Nové padělky klasických evropských známek (PDF, 788 kB)

František Beneš

O padělcích zahraničních známek, které se u nás objevují, panuje obecný názor, že pocházejí většinou ještě z dob před druhou světovou válkou a že ani současný nástup nových rozmnožovacích technik, mnohokrát s obavami zmiňovaný v literatuře, na tom prozatím nic nezměnil. Co však platilo včera, dnes už, bohužel, neplatí. V posledních týdnech totiž jinak vcelku poklidnou hladinu našeho filatelistického života rozčeřila aféra s prodejem zjevně novodobých padělků klasických evropských známek, při které řada sběratelů a dokonce i několik profesionálních obchodníků přišlo o pěkných pár desítek tisíc korun, nemluvě o pocitu hořkosti nad tím, jak snadnou se pro padělatele stali kořistí. Continue reading Nové padělky klasických evropských známek

PDF verze -> Používání znaleckých a vlastnických značek (PDF, 395 kB)

František Beneš

Jiří Houba z Prahy 2 se nás ve svém dopise ptá: „Domnívám se, že bude pro mě výhodné, když své poštovní známky, neupotřebené i razítkované, opatřené vlastnickým označením, a to razítkem se svým jménem, obdobné velikosti a vzhledu jako používají znalci poštovních známek. Razítka znalců se umisťují na rubu poštovné známky, a to nikoliv náhodně, ale na jiném místě jsou umístěna na známce neupotřebené, na jiném na razítkované, bezvadné, poškozené atd. Kam na rubovou stranu známky patří razítko se jménem majitele? Neznehodnocuje toto razítko známku? A pokud ano, proč?“ Continue reading Používání znaleckých a vlastnických značek

PDF verze -> Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami (PDF, 5 046 kB)

František Beneš

Muž, o kterém vám chci dnes vyprávět, se narodil za vlády císaře Františka Josefa 1., na samém počátku první světové války. Od deseti let sbíral známky, ve dvanácti začal chodit do filatelistického klubu, v patnácti, kdy se stal členem spolku neodvislých filatelistů, začal se známkami obchodovat a obchodu s nimi pak zasvětil celý svůj život. Procestoval přitom svět, naučil se čtyřem cizím jazykům, byl při zrodu Pofisu a Artie, setkával se a spolupracoval s legendami naší i světové filatelie. Letos oslavil své pětaosmdesátiny a současně i sedmdesát let své obchodní činnosti v oboru filatelie. Služebně nejstarší (a dodnes aktivně činný) česky obchodník s poštovními známkami, můj starší kolega a přítel, a především mimořádně slušný člověk – pan Zdeněk Prokop. Continue reading Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami

PDF verze -> Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo (PDF, 1 490 kB)

František Beneš

Čas od času některý čtenář Filatelie napíše do redakce, proč častěji nezařadíme článek o padělcích ke škodě sběratelů, popřípadě i o práci znalců vůbec. A je to pravda. Odjakživa přece každý pořádný filatelistický časopis musí mít svou znaleckou hlídku, ve které vážení znalci se zdviženým prstem varují sběratele před nebezpečími , která jim hrozí od rafinovaných padělatelů . Výjimkou nemůže být ani Filatelie, a tak i my se vás budeme snažit seznamovat s případy , s nimiž se jako znalci Filatelistické zkušebny setkáváme. Nakonec je to náš denní znalecký chleba a navíc – některé z nich jsou nejen zajímavé, ale i poučné. Rozhodně to ale nebudeme dělat se zdviženým prstem, a už vůbec vás nehodláme strašit – naší snahou naopak bude vyvodit z každého popisovaného případu alespoň malé poučení, a pokud to půjde, najít na něm i nějakou světlejší stránku. Continue reading Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo

PDF verze -> Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země (PDF, 3 820 kB)

František Beneš

Za posledních bezmála 150 let se na našem území‘) vystřídala pěkná řádka známkových zemí. Některé zde působily dlouho a zabíraly ho celé či skoro celé, jiné trvaly jen krátce a z našeho území do nich spadal třeba jen cípek. Jenom jedna jediná z těchto známkových zemí však působila pouhopouhý den – přesněji řečeno o něco více než 24 hodin.
Vznikla ve středu 15. března 1939 hodinu před polednem, kdy oficiálně začala platit její jediná známka, a zanikla hned v den následující, kdy v 16 hodin její pošta ukončila svou činnost za tuto krátkou dobu přijala k přepravě snad jen několik set dopisu. Se vznikem této známkové země byly spjaty veliké naděje, její zánik přinesl celému jednomu národu vzápětí trpké zklamání. Země Nikoly Šuhaje loupežníka i chudičkých židovských goletů v údolí, kraj hlubokých lesů a horských stepí – polonin, drsné a krásné přírody a zbídačeného lidu, nejvýchodnější kout okleštěného pomnichovského Československa – Karpatská Ukrajina. Continue reading Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země

PDF verze -> EMISE UMĚNÍ 1966- 1996 (PDF, 1 560 kB)

František Beneš

Jako dnes vidím, jak jsem právě před třiceti lety, v prosinci roku 1966, na burze U Nováků poprvé uviděl čtyřbloky tehdy zbrusu nové série Umění. Bylo to v době rozkvětu této slavné a tradiční pražské burzy, kdy zájmu návštěvníků nestačil hlavní kulečníkový sál a stolky prodávajících se rozlily i do místností v pozdějších letech už nepřístupných. Pamětníci si jistě vzpomenou, že zatímco v prostorách proti hlavnímu vchodu se především kupovalo a prodávalo, v kavárně nalevo sedávali u svých stolků „výměnáři“, neboli filatelisté, kteří vesměs své vyložené známky neprodávali, ale pouze vyměňovali. Continue reading EMISE UMĚNÍ 1966- 1996

PDF verze -> Zásobníky na známky (PDF, 3 110 kB)

František Beneš

Zásobníky na známky v zásadě nebyly (a nejsou), jak už vyplývá z jejich názvu, určeny k definitivnímu uložení známek. Mají sloužit k uchovávání nových přírůstků do doby, než je zařadíme do alb naší sbírky, dále pro přebytky, studijní materiál atd. Tento fakt ale nic nemění na skutečnosti, že většina sběratelů má své sbírky uloženy právě v zásobnících. Nemusí na tom být nic špatného, naopak (viz zmíněnou historii s nalepováním svěžích známek do alb). Přesto je však třeba mít na paměti několik zásad, podle nichž je třeba při ukládání známek v zásobních postupovat. Zásobníky jsou vlastně silné kartonové listy různých formátů (nejčastěji A4 a AS), které mají po obou stranách papírové, umafánové či jiné fóliové pásky, za které známky zasunujeme. Continue reading Zásobníky na známky