Archiv autora: František Beneš

PDF verze -> Tajemné slovo PIGEONGRAM (PDF, 355 kB)

František Beneš

Asi se už nikdy nedozvíme, kdo si v šerém dávnověku první povšiml zvláštní vlastnosti určité skupiny holubu – orientovat se v neznámém prostředí, ve dne i v noci, a na základě vrozeného navigačního smyslu se i na značnou vzdálenost neomylně vrátit domů. Nevíme také, kdo první využil této schopnosti holubů k přepravě zpráv ani kdo k tomuto účelu začal jako první s jejich systematickým chovem. Víme vlastně jen, že pošta přepravovaná holuby je známa už dva a půl tisíce let. Ve skutečnosti holubi zprávy přepravovali nejspíš i mnohem dříve, ale první písemné zprávy o tom se zachovaly až z roku 530 před naším letopočtem. V průběhu doby holubi přepravovali především zprávy vojenské, ale i aktuální Informace z politického dění, ekonomiky. obchodu a třeba i sportu (např. jména vítězů starověkých olympijských her). Některé státy byly v jistých dobách přímo spravovány pomocí pokynu přepravovaných holubí poštou (např. starověký Egypt či středověká Sýrie). Zejména v překonávání vzdáleností neprostupným terénem byli holubi nenahraditelní, literatura například uvádí, že ve starověku uletěli vzdálenost mezi Babylonem a Aleppem za 38 hodin, zatímco nejlepším běžcům tato trať trvala nejméně 4 týdny. Continue reading Tajemné slovo PIGEONGRAM

PDF verze -> Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (II) (PDF, 2 258 kB)

František Beneš

V první části tohoto článku, otištěné v minulém čísle Filatelie, jsme se zabývali barvou známky 15 h Hradčany 1918, Pot. Č. 7. Ukázali jsme si, jak k nf v uplynulých bezmála osmdesáti letech přistupovala filatelistická literatura, kolik výrazu pro jednotlivé odstíny používaly filatelistické katalogy a jak je označovali filatelističtí znalci. Na jednotlivé barvy a Jejich odstíny jsme se podívali v denním světle a v UV záření o vlnových délkách 254 a 366 mm; výsledky této prohlídky jsme sestavili do přehledné tabulky. Pro úplnost je třeba dodat, že barvu známky cihlově červené (základní barva) lze změnit například působením slunečního světla. Setkal jsem se s exempláři, které byly v Jedné části obrazu výrazně barevně odlišné od části druhé – například levá polovina byla bledě červená a v UV záření (o vlnové délce 366 mm) se jevila jako světle fialová a pravá polovina byla cihlově červená a v UV záření se Jevila Jako zářivě světle červená. Šlo nejspíš o kusy pocházející ze sérií, které byly kdysi vystaveny ve výloze obchodu a známky byly zasunuty částečně jedna přes druhou. Zakrytá část známky si zachovala původní standardní barvu, zatímco část známky, vystavená slunečnímu záření, měla barvu vybledlou, tímto zářením změněnou. Nebude to jediný způsob, kterým lze barvu této známky změnit – určitě je možno uplatnit i různé další vlivy, fyzikální či chemické. V zásadě však Je možno říci, že nejspíš lze odstín známky, pozorovaný na denním světle, zesvětlit, nikoliv však ztmavit. Takové záměrné či nezáměrné působení však samozřejmě zanechá stopy (nejen na tiskové barvě, ale i na papíru minimálně z přední strany známky), podle nichž by ho zkušený filatelista či znalec měl odhalit. Continue reading Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (II)

PDF verze -> Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (I) (PDF, 2 489 kB)

František Beneš

Známka 15 h Hradčany 1918, Pot. Č. 7, patří ze studijního hlediska k nejsložitějším hodnotám své emise. Při jejím tisku bylo použito sedm (někteří autoři uvádějí, že možná i osm) tiskových desek, na nichž nacházíme vysoký počet deskových vad a spirálových i příčkových typů. Při její perforaci byly použity tři druhy zoubkování (hřebe nové, řádkové a smíšené) a všechny jejich rozměry Vysoký náklad a dlouhá doba tisku pak způsobily, že se známka vyskytuje ve značném množství barevných odstínů. Známka byla vydána 7. června 1919 a platila do 30. dubna 1921. Její tisk byl zahájen 3. června 1919 a v průběhu doby bylo celkem vytištěno 1,166.500 přepážkových archů, to je 116,650.000 kusů známek (z toho 52,090.000 nezoubkovaných a 64,560.000 zoubkovaných) [1]. Nominální hodnota 15 h byla určena pro vyplácení dopisnic a pohlednic v tuzemském styku (od 15. 5. 1919 do 14. 3. 1920) a jako taková byla tedy i jednou z nejběžněji používaných známek své doby. Continue reading Barva známky 15 haléřů Hradčany 1918 (I)

PDF verze -> Aršík Picasso bez čísla (PDF, 845 kB)

František Beneš

Emise Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, Praha 1983, Pol. č. 2596 a A2597, byla dosud spíše na okraji zájmu specializovaných sběratelů. Známka 2 Kčs z této emise, s kresbou Picassovy holubice, byla tištěna čtyřbarevným ocelotiskem z plochých desek Jednak v malém přepážkovém listu o osmi známkách a jednak v aršíkové úpravě o čtyřech známkách. Jeden tiskový list obsahoval čtyři malé přepážkové listy, druhý tiskový list obsahoval čtyři aršíky. Jednotlivá pole přepážkových listu na tiskovém listu i jednotlivá aršíková pole lze rozeznat podle drobných deskových vad. Na známkách, PL a aršíku nebyly dosud v našich katalozích uvedeny žádné deskové vady ani jiné sběratelské zajímavosti. Aršík však Je pozoruhodný tím, že Je u něho použito knihtiskové číslování, provedené na jeho dolním okraji. Continue reading Aršík Picasso bez čísla

PDF verze -> Filatelistický pitaval (PDF, 845 kB)

František Beneš

Gluckselig, Josef: Filatelistický pitaval. Nakladatelství Kokos 1998. 363 strany, ilustr., váz. Cena 269 Kč. Kdo by neměl rád napínavé kriminální příběhy! A když jsou dokonce z filatelistického prostředí? Pak by taková kniha neměla chybět na nočním stolku žádného správného sběratele známek.

Josef Gluckselig takových příběhu sebral desítky a dohromady vydaly na docela tlustou knížku. Má podtitul „malá historie kriminálních činů kolem poštovních známek“ a setkáme se v ní třeba s tajemným a veřejně dokonce ani nikdy neodhaleným Mr. Johnem, úředníkem telegrafní přepážky britské pošty, umístěné v budově londýnské burzy cenných papírů, který na přelomu 60. a 70. let minulého století frankoval podávané telegramy padělanými jedno šilinkovými známkami a nahospodařil si tak pěkné jměníčko, s nímž zakrátko odešel na předčasný odpočinek. Jiní padělatelé a rozšiřovatelé padělku zase takové štěstí ne měli. V roce 1853 byla odhalena skupina tiskařů, kteří ve Veroně zhotovovali padělky známek první lombardské emise; její členové skončili s několikaletými tresty v rakouských žalářích. V kapitole Otazníky kolem vejprtských falz autor uvádí výsledky vlastního bádání o těchto populárních padělcích ke škodě pošty. Continue reading Filatelistický pitaval

PDF verze -> Nové padělky klasických evropských známek (PDF, 788 kB)

František Beneš

O padělcích zahraničních známek, které se u nás objevují, panuje obecný názor, že pocházejí většinou ještě z dob před druhou světovou válkou a že ani současný nástup nových rozmnožovacích technik, mnohokrát s obavami zmiňovaný v literatuře, na tom prozatím nic nezměnil. Co však platilo včera, dnes už, bohužel, neplatí. V posledních týdnech totiž jinak vcelku poklidnou hladinu našeho filatelistického života rozčeřila aféra s prodejem zjevně novodobých padělků klasických evropských známek, při které řada sběratelů a dokonce i několik profesionálních obchodníků přišlo o pěkných pár desítek tisíc korun, nemluvě o pocitu hořkosti nad tím, jak snadnou se pro padělatele stali kořistí. Continue reading Nové padělky klasických evropských známek

PDF verze -> Používání znaleckých a vlastnických značek (PDF, 395 kB)

František Beneš

Jiří Houba z Prahy 2 se nás ve svém dopise ptá: „Domnívám se, že bude pro mě výhodné, když své poštovní známky, neupotřebené i razítkované, opatřené vlastnickým označením, a to razítkem se svým jménem, obdobné velikosti a vzhledu jako používají znalci poštovních známek. Razítka znalců se umisťují na rubu poštovné známky, a to nikoliv náhodně, ale na jiném místě jsou umístěna na známce neupotřebené, na jiném na razítkované, bezvadné, poškozené atd. Kam na rubovou stranu známky patří razítko se jménem majitele? Neznehodnocuje toto razítko známku? A pokud ano, proč?“ Continue reading Používání znaleckých a vlastnických značek

PDF verze -> Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami (PDF, 5 046 kB)

František Beneš

Muž, o kterém vám chci dnes vyprávět, se narodil za vlády císaře Františka Josefa 1., na samém počátku první světové války. Od deseti let sbíral známky, ve dvanácti začal chodit do filatelistického klubu, v patnácti, kdy se stal členem spolku neodvislých filatelistů, začal se známkami obchodovat a obchodu s nimi pak zasvětil celý svůj život. Procestoval přitom svět, naučil se čtyřem cizím jazykům, byl při zrodu Pofisu a Artie, setkával se a spolupracoval s legendami naší i světové filatelie. Letos oslavil své pětaosmdesátiny a současně i sedmdesát let své obchodní činnosti v oboru filatelie. Služebně nejstarší (a dodnes aktivně činný) česky obchodník s poštovními známkami, můj starší kolega a přítel, a především mimořádně slušný člověk – pan Zdeněk Prokop. Continue reading Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami

PDF verze -> Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo (PDF, 1 490 kB)

František Beneš

Čas od času některý čtenář Filatelie napíše do redakce, proč častěji nezařadíme článek o padělcích ke škodě sběratelů, popřípadě i o práci znalců vůbec. A je to pravda. Odjakživa přece každý pořádný filatelistický časopis musí mít svou znaleckou hlídku, ve které vážení znalci se zdviženým prstem varují sběratele před nebezpečími , která jim hrozí od rafinovaných padělatelů . Výjimkou nemůže být ani Filatelie, a tak i my se vás budeme snažit seznamovat s případy , s nimiž se jako znalci Filatelistické zkušebny setkáváme. Nakonec je to náš denní znalecký chleba a navíc – některé z nich jsou nejen zajímavé, ale i poučné. Rozhodně to ale nebudeme dělat se zdviženým prstem, a už vůbec vás nehodláme strašit – naší snahou naopak bude vyvodit z každého popisovaného případu alespoň malé poučení, a pokud to půjde, najít na něm i nějakou světlejší stránku. Continue reading Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo

PDF verze -> Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země (PDF, 3 820 kB)

František Beneš

Za posledních bezmála 150 let se na našem území‘) vystřídala pěkná řádka známkových zemí. Některé zde působily dlouho a zabíraly ho celé či skoro celé, jiné trvaly jen krátce a z našeho území do nich spadal třeba jen cípek. Jenom jedna jediná z těchto známkových zemí však působila pouhopouhý den – přesněji řečeno o něco více než 24 hodin.
Vznikla ve středu 15. března 1939 hodinu před polednem, kdy oficiálně začala platit její jediná známka, a zanikla hned v den následující, kdy v 16 hodin její pošta ukončila svou činnost za tuto krátkou dobu přijala k přepravě snad jen několik set dopisu. Se vznikem této známkové země byly spjaty veliké naděje, její zánik přinesl celému jednomu národu vzápětí trpké zklamání. Země Nikoly Šuhaje loupežníka i chudičkých židovských goletů v údolí, kraj hlubokých lesů a horských stepí – polonin, drsné a krásné přírody a zbídačeného lidu, nejvýchodnější kout okleštěného pomnichovského Československa – Karpatská Ukrajina. Continue reading Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země