Archiv rubriky: Články

PDF verze -> Filatelistický pitaval (PDF, 845 kB)

František Beneš

Gluckselig, Josef: Filatelistický pitaval. Nakladatelství Kokos 1998. 363 strany, ilustr., váz. Cena 269 Kč. Kdo by neměl rád napínavé kriminální příběhy! A když jsou dokonce z filatelistického prostředí? Pak by taková kniha neměla chybět na nočním stolku žádného správného sběratele známek.

Josef Gluckselig takových příběhu sebral desítky a dohromady vydaly na docela tlustou knížku. Má podtitul „malá historie kriminálních činů kolem poštovních známek“ a setkáme se v ní třeba s tajemným a veřejně dokonce ani nikdy neodhaleným Mr. Johnem, úředníkem telegrafní přepážky britské pošty, umístěné v budově londýnské burzy cenných papírů, který na přelomu 60. a 70. let minulého století frankoval podávané telegramy padělanými jedno šilinkovými známkami a nahospodařil si tak pěkné jměníčko, s nímž zakrátko odešel na předčasný odpočinek. Jiní padělatelé a rozšiřovatelé padělku zase takové štěstí ne měli. V roce 1853 byla odhalena skupina tiskařů, kteří ve Veroně zhotovovali padělky známek první lombardské emise; její členové skončili s několikaletými tresty v rakouských žalářích. V kapitole Otazníky kolem vejprtských falz autor uvádí výsledky vlastního bádání o těchto populárních padělcích ke škodě pošty. Continue reading Filatelistický pitaval

PDF verze -> Nové padělky klasických evropských známek (PDF, 788 kB)

František Beneš

O padělcích zahraničních známek, které se u nás objevují, panuje obecný názor, že pocházejí většinou ještě z dob před druhou světovou válkou a že ani současný nástup nových rozmnožovacích technik, mnohokrát s obavami zmiňovaný v literatuře, na tom prozatím nic nezměnil. Co však platilo včera, dnes už, bohužel, neplatí. V posledních týdnech totiž jinak vcelku poklidnou hladinu našeho filatelistického života rozčeřila aféra s prodejem zjevně novodobých padělků klasických evropských známek, při které řada sběratelů a dokonce i několik profesionálních obchodníků přišlo o pěkných pár desítek tisíc korun, nemluvě o pocitu hořkosti nad tím, jak snadnou se pro padělatele stali kořistí. Continue reading Nové padělky klasických evropských známek

PDF verze -> Používání znaleckých a vlastnických značek (PDF, 395 kB)

František Beneš

Jiří Houba z Prahy 2 se nás ve svém dopise ptá: „Domnívám se, že bude pro mě výhodné, když své poštovní známky, neupotřebené i razítkované, opatřené vlastnickým označením, a to razítkem se svým jménem, obdobné velikosti a vzhledu jako používají znalci poštovních známek. Razítka znalců se umisťují na rubu poštovné známky, a to nikoliv náhodně, ale na jiném místě jsou umístěna na známce neupotřebené, na jiném na razítkované, bezvadné, poškozené atd. Kam na rubovou stranu známky patří razítko se jménem majitele? Neznehodnocuje toto razítko známku? A pokud ano, proč?“ Continue reading Používání znaleckých a vlastnických značek

PDF verze -> Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami (PDF, 5 046 kB)

František Beneš

Muž, o kterém vám chci dnes vyprávět, se narodil za vlády císaře Františka Josefa 1., na samém počátku první světové války. Od deseti let sbíral známky, ve dvanácti začal chodit do filatelistického klubu, v patnácti, kdy se stal členem spolku neodvislých filatelistů, začal se známkami obchodovat a obchodu s nimi pak zasvětil celý svůj život. Procestoval přitom svět, naučil se čtyřem cizím jazykům, byl při zrodu Pofisu a Artie, setkával se a spolupracoval s legendami naší i světové filatelie. Letos oslavil své pětaosmdesátiny a současně i sedmdesát let své obchodní činnosti v oboru filatelie. Služebně nejstarší (a dodnes aktivně činný) česky obchodník s poštovními známkami, můj starší kolega a přítel, a především mimořádně slušný člověk – pan Zdeněk Prokop. Continue reading Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami

PDF verze -> Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo (PDF, 1 490 kB)

František Beneš

Čas od času některý čtenář Filatelie napíše do redakce, proč častěji nezařadíme článek o padělcích ke škodě sběratelů, popřípadě i o práci znalců vůbec. A je to pravda. Odjakživa přece každý pořádný filatelistický časopis musí mít svou znaleckou hlídku, ve které vážení znalci se zdviženým prstem varují sběratele před nebezpečími , která jim hrozí od rafinovaných padělatelů . Výjimkou nemůže být ani Filatelie, a tak i my se vás budeme snažit seznamovat s případy , s nimiž se jako znalci Filatelistické zkušebny setkáváme. Nakonec je to náš denní znalecký chleba a navíc – některé z nich jsou nejen zajímavé, ale i poučné. Rozhodně to ale nebudeme dělat se zdviženým prstem, a už vůbec vás nehodláme strašit – naší snahou naopak bude vyvodit z každého popisovaného případu alespoň malé poučení, a pokud to půjde, najít na něm i nějakou světlejší stránku. Continue reading Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo

PDF verze -> Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země (PDF, 3 820 kB)

František Beneš

Za posledních bezmála 150 let se na našem území‘) vystřídala pěkná řádka známkových zemí. Některé zde působily dlouho a zabíraly ho celé či skoro celé, jiné trvaly jen krátce a z našeho území do nich spadal třeba jen cípek. Jenom jedna jediná z těchto známkových zemí však působila pouhopouhý den – přesněji řečeno o něco více než 24 hodin.
Vznikla ve středu 15. března 1939 hodinu před polednem, kdy oficiálně začala platit její jediná známka, a zanikla hned v den následující, kdy v 16 hodin její pošta ukončila svou činnost za tuto krátkou dobu přijala k přepravě snad jen několik set dopisu. Se vznikem této známkové země byly spjaty veliké naděje, její zánik přinesl celému jednomu národu vzápětí trpké zklamání. Země Nikoly Šuhaje loupežníka i chudičkých židovských goletů v údolí, kraj hlubokých lesů a horských stepí – polonin, drsné a krásné přírody a zbídačeného lidu, nejvýchodnější kout okleštěného pomnichovského Československa – Karpatská Ukrajina. Continue reading Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země

PDF verze -> EMISE UMĚNÍ 1966- 1996 (PDF, 1 560 kB)

František Beneš

Jako dnes vidím, jak jsem právě před třiceti lety, v prosinci roku 1966, na burze U Nováků poprvé uviděl čtyřbloky tehdy zbrusu nové série Umění. Bylo to v době rozkvětu této slavné a tradiční pražské burzy, kdy zájmu návštěvníků nestačil hlavní kulečníkový sál a stolky prodávajících se rozlily i do místností v pozdějších letech už nepřístupných. Pamětníci si jistě vzpomenou, že zatímco v prostorách proti hlavnímu vchodu se především kupovalo a prodávalo, v kavárně nalevo sedávali u svých stolků „výměnáři“, neboli filatelisté, kteří vesměs své vyložené známky neprodávali, ale pouze vyměňovali. Continue reading EMISE UMĚNÍ 1966- 1996

PDF verze -> Zásobníky na známky (PDF, 3 110 kB)

František Beneš

Zásobníky na známky v zásadě nebyly (a nejsou), jak už vyplývá z jejich názvu, určeny k definitivnímu uložení známek. Mají sloužit k uchovávání nových přírůstků do doby, než je zařadíme do alb naší sbírky, dále pro přebytky, studijní materiál atd. Tento fakt ale nic nemění na skutečnosti, že většina sběratelů má své sbírky uloženy právě v zásobnících. Nemusí na tom být nic špatného, naopak (viz zmíněnou historii s nalepováním svěžích známek do alb). Přesto je však třeba mít na paměti několik zásad, podle nichž je třeba při ukládání známek v zásobních postupovat. Zásobníky jsou vlastně silné kartonové listy různých formátů (nejčastěji A4 a AS), které mají po obou stranách papírové, umafánové či jiné fóliové pásky, za které známky zasunujeme. Continue reading Zásobníky na známky

PDF verze -> Filatelistické pomůcky (II) (PDF, 6 997 kB)

František Beneš

V minulé lekci naši malé, školy filatelie jsme se začali zabývat filatelistickými pomůckami, jako jsou pinzety, lupy a UV lampy. V dnešním díle se zaměříme na pomůcky sloužící k ukládání a ochraně známek, celin a celistvosti. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že naše úsilí a starost získáním zajímavého filatelistického exempláře do sbírky nekončí. Takový přírůstek totiž musíme nejprve prostudovat, zařadit do příslušné části sbírky a hlavně jej uložit tak, aby byl chráněn proti všem možným negativním vlivům. Continue reading Filatelistické pomůcky (II)

PDF verze -> Filatelistické pomůcky (I) (PDF, 365 kB)

František Beneš

V dnešní hodině Malé školy filatelie si probereme nejzákladnější pomůcky, bez nichž se žádný filatelista neobejde, ať začátečník nebo pokročilý a zkušený sběratel. Nejdůležitější a každodenní pomůckou každého sběratele je bezpochyby filatelistická pinzeta. Je to dáno zásadou „nikdy nebereme známku pouhými prsty, zvlášť ne známku neupotřebenou“. Prsty totiž mohou zanechávat na známce, na jejím líci i rubu, nepěknou stopu – vlhkou nebo mastnou, ale vždy nepříjemnou a těžko odstranitelnou. Filatelistova pinzeta musí mít konce obou nožek hladké, ploché, tenké a zaoblené, ať již jsou rovné nebo poněkud lopatkovitě zahnuté. Je důležité, aby plošky obou nožek pinzety na sobě dobře a rovně seděly a „nemlely“ se do stran, když jimi uchopíte známku. Continue reading Filatelistické pomůcky (I)